16 příkladů oficiálních dokumentů ze zahraničí, které berou UFO/UAP vážně – 1/2

Vážení čtenáři Exopolitika.cz,

dnes, v září 2020 Vám předkládáme sérii 16 oficiálních dokumentů ze zahraničí (technicky ve dvou článcích – 1/2 a 2/2), které se seriózně zabývají problematikou tzv. „UFO/UAP“, tedy potažmo záležitostí možné existence mimozemských civilizací. Protože tyto dokumenty a svědectví fyzicky existují, stejně tak jako jsou jména pravá a aktéři v dokumentech skutečně žili/žijí, rádi bychom proto vyzvali skeptickou či neinformovanou veřejnost typu Konspiratori.sk a podobná tělesa či vědce, aby tyto dokumenty/svědectví kvalifikovaně zpochybnili. Stále totiž v roce 2020 v České republice početně převažuje pocit, že „UFO/UAP“ je výmysl a že nejsou o existenci neidentifikovaných létajících objektů, případně přímo mimozemských civilizací žádné důkazy.

Pokud naopak zastáváte názor, že důkazy bychom se zabývat vlastně neměli, a měli bychom se věnovat pouze duchovním tématům, pak Vás chceme upozornit, že dle našeho názoru je velice málo duchovní zaobírat se pouze „duchovnem“ a vpravdě ignorovat následující problémy a výzvy: lidé unášení do UFO/kosmických lodí/na základny DUMBs; lidé týraní psychotronickými útoky z vojenských satelitů nebo lodí; ženy/muži tvrdící že mají s mimozemšťany nedobrovolně hybridní potomky; mizející osoby, včetně dětí; jaderné zbraně na Zemi prý pod kontrolou mimozemských civilizací; tvrdé potlačování informací o lidsky vyhlížejících mírumilovných mimozemšťanech ve všech běžných médiích; absolutní plošné nihilizování zpráv a dat o tom, jak navázat kontakty s mírumilovnými mimozemskými civilizacemi (a rozhodně to není pouze protokol CE5).

Nyní tedy pro ty, kdož potřebují mít pevnou půdu pod nohama, přinášíme článek Karla Rašína s konkrétními zřejmými racionálními položkami.

Vaše redakce Exopolitika.cz

«

1. Dopis prezidentu Trumanovi – od Alberta Einsteina a dr. Roberta Oppenheimera – nechť mimozemské civlizace řeší OSN

Dvě ikonické postavy, profesor Albert Einstein a dr. J. Robert Oppenheimer, napsaly dopis prezidentu Harrymu S. Trumanovi v červnu 1947 (pouhý měsíc před incidentem v Roswellu, který se odehrál 2./3. července 1947). Tento šestistránkový dokument nazvali „Relationship with Inhabitants of Celestial Bodies“ (Vztahy s obyvateli nebeských těles). Vědci se netajili obavami z otázek představovaných mimozemskou přítomností. Mluvili o zbudování řádného diplomatického protokolu a navrhovali, aby se této problematiky ujala OSN:

„Kdyby se stala OSN nejvyšší národní organizací, měla by ve své kompetenci zabývat se všemi problémy spojenými s mimozemskými lidmi…měla by tuto kompetenci, kdyby její členské státy ji byly ochotny uznat…“

Kladou si také otázky ohledně uznání práva mimozemšťanů kolonizovat Zemi v důsledku naší politické nejednotnosti. Naznačují, že klasické metody převzít civilizaci silou nejsou proveditelné, ale snazší je dohoda s členskými státy…

Odkaz na dopis: ¹

«

«

«

2. Memorandum generála Nathana Twininga

Náčelník štábu letectva USA v letech 1953-1957, generál Nathan F. Twining, a později předseda Sboru náčelníků štábu napsal 23. září 1947 asi jeden z nejdůležitějších dokumentů, který je vůbec k dispozici. V té době byl náčelníkem Velení logistiky letectva (AMC).

«

Toto memorandum bylo tajné a adresoval je generálu letectva Georgovi Schulgenovi. Memorandum je (písemné) zachycení nějakého stavu, stanoviska, jednání nebo skutečnosti – záznam. Toto se týkalo záležitosti „létajících disků“. Píše v něm ku příkladu, že „objekty byly reálné a nebyly dílem představ ani nebyly smyšlené“ a že byly asi přirozenými jevy. Dále uvádí:

„Hlášené provozní charakteristiky, jako jsou extrémní rychlosti stoupání, manévrovatelnost (zejména při převracení), a manévry, které musejí být považovány za úhybné, v případě že jsou objekty zpozorovány…, propůjčují přesvědčení o možnosti, že některé z objektů jsou ovládány ručně, automaticky nebo dálkově.“

Odkaz na memorandum: ²

«

Twining sestavil seznam charakteristik/popisů UFO. Tam specifikuje, že byla tichá, nevydávala žádný zvuk, občas je ovšem doprovázel burácivý hluk, měla kovový povrch a odrážela světlo. Nebyla za nimi žádná stopa, měla rozličné tvary od kulatých po elipsovité až s jakousi kopulí na vrcholu, někdy létala ve formacích, kde jich bylo až devět. Odhaduje, že úroveň letu byla kolem 555,6 km/h (cca 300 uzlů).

Kritika později tvrdila, že Twining ve svém memorandu Schulgenovi nezmínil žádný zřícený disk, ačkoli v té době jich již bylo zaznamenáno několik. Je třeba upozornit, že Twining byl čtyřhvězdičkový generál letectva, což byl druhý nejvyšší velitelský post u letectva (pětihvězdičkovým generálem letectva byl v září roku 1947 jen generál Henry Arnold). George Schulgen byl ovšem „pouze“ brigádní generál s jednou hvězdou a zcela jistě neměl nejvyšší prověrku na „need to know“ (speciálně povolený přístup k informaci za daným účelem – pozn. red.), proto mu to Twining nemohl říci/napsat.

Twining stanovuje několik úvah ke zvážení a hned na prvním místě je možnost, že pozorované objekty jsou domácího původu, tedy produkt vysoce tajného projektu, známý pouze pro AC/AS-2, tj. divizi vzdušné obrany, řízených střel a divizi operací. Twining pak však doplňuje, že UFO nebyla tajné americké stroje. To pro Schulgena bylo překvapením, protože očekával, že se dozví, že na těchto aférách není nic pravdy, že vše je pod kontrolou.

«

3. Memorandum od úřadu FBI řediteli FBI – J. Edgaru Hooverovi

Tento třístránkový dokument sepsal 31. ledna 1949 úřad FBI, a i tento se týkal problematiky UFO. Memorandum neslo název „Protection of Vital Installations“ (Ochrana nepostradatelných zařízení). Tento tajný dokument byl poslán tehdejšímu řediteli FBI, J. Edgaru Hooverovi.

«

Kopie memoranda byly poté zaslány zároveň i 24. pěší divizi armády G-2, Úřadu námořního zpravodajství (ONI) a Úřadu speciálního vyšetřování letectva Spojených států (AFOSI). FBI se v něm zmiňuje o jakési schůzce mezi skupinami, týkající se UFO. V klíčové pasáži dokumentu se praví: ³

Armádní zpravodajství nedávno prohlásilo, že „záležitosti neidentifikovaných letadel“ nebo „neidentifikovaných vzdušných jevů“, jinak známých jako „létající disky“, „létající talíře“ a „koule ohně“, budou zpravodajskými důstojníky považovány za přísně tajné, a to jak armádou, tak letectvem.

Proč přísně tajné? Například kvůli možné kolizi dopravního letadla, jak se dokument zmiňuje v příkladu, kdy letěl obrovský objekt typu „raketa“, bez oken, rychlostí kolem 4 345 km/h. Memorandum bere také vážně případy vletů neznámých objektů do citlivých leteckých prostorů, do blízkosti atomových zařízení v Los Alamos, Nové Mexiko. Uvádí se, že se takové nepovolené vlety odehrály během několika dní v prosinci 1948. Svědky těchto „nevysvětlených jevů“ byli „zvláštní agenti Úřadu zvláštního vyšetřování (OSI); dopravní piloti; vojenští piloti; bezpečnostní inspektoři z Los Alamos a soukromí občané“.

Memorandum pokračuje a vysvětluje:

Nedávná pozorování naznačila, že neidentifikované jevy cestují rychlostí při minimálním odhadu 4,8 km za sekundu, a při maximálním odhadu 32,1 km za sekundu…

Dokument se také odvolává na „vědecké důvody“, proč objekty nemohly být meteority:

Jediné závěry, ke kterým lze dospět, jsou, že jde buď o doposud neznámé přírodní jevy, anebo že jsou vyrobeny člověkem. V této zemi nejsou známy žádné vědecké experimenty, jež by mohly zavdat příčinu takovým jevům.

«

4. Zpráva letecké rozvědky USA z roku 1951

Tato zpráva popisuje velmi blízké setkání s UFO pilota stíhačky F-51, která je leteckým nadšencům známá jako P-51 Mustang, nasazovaná hlavně za druhé světové války. Pilot, válečný veterán právě druhé světové války, odstartoval z letecké základny Lawson v Georgii 9. července 1951. V hlášení, které dostala rozvědka, píše podrobnosti o svém neobvyklém setkání:

„Objekt popisoval jako nahoře i dole plochý, z čelního pohledu měl zaoblené hrany a mírně zkosené. Když se objekt vynořil nad vrchol letadla, byl úplně kulatý a otáčel se ve směru hodinových ručiček… Nezdál se být z hliníku. Pozorován byl pouze jeden objekt. Žádné stopy par nebo výfuku ani viditelný systém pohonu. Jeho rychlost byla popsána jako obrovská… Pilot uvedl, že těleso bylo asi 90 až 122 metrů od letadla a zdálo se, že má průměr 3 až 4,5 metru… Pilot je považován spolupracovníky za vysoce spolehlivého, se zralým úsudkem a za důvěryhodného pozorovatele.“ ^{4 (str. 131)}

Nutno připomenout, že takových hlášení pilotů, námořnictva a armády USA, a nejen zde, jsou na tisíce. Jsou to dokumenty v trezorech různých příslušných zpravodajských resortů, v některých případech stále podléhající utajení, avšak nikoli všude. Mnoho spisů tohoto charakteru bylo již celosvětově veřejně odtajněno. ⁵

«

5. Memorandum náměstka ředitele CIA, vedoucího sekce vědeckého zpravodajství – Chadwella, ze 2. prosince 1952

Od: H. M. Chadwell

Pro:  W. B. Smith

«

«

Harris Marshall Chadwell byl náměstkem ředitele CIA, vedoucím sekce Úřadu vědeckého zpravodajství (Office of Scientific Intelligence, OSI; – nezaměňovat s Office of Special Investigation, Úřadem zvláštního vyšetřování, OSI – pozn. red.), a velmi se zajímal o problematiku tzv. „UFO“. Své memorandum adresoval ústřednímu řediteli CIA, generálu Walteru Bedell Smithovi, náčelníku štábu vrchního velitele generála Dwighta D. Eisenhowera, a to 2. prosince 1952. Chadwell napsal:

V současné době nás zprávy o incidentech přesvědčují, že se něco děje, čemu se musí věnovat okamžitá pozornost … Pozorování nevysvětlených objektů ve velkých nadmořských výškách a cestování vysokou rychlostí v blízkosti hlavních amerických obranných zařízení jsou takové povahy, že je nelze připsat přírodním jevům nebo známým typům vzdušných plavidel.

Je tu tedy komentář vysokého důstojníka, který naznačuje, že UFO je reálné, umělého původu, pravděpodobně pod inteligentní kontrolou, a hlavně „není naše“, tj. z USA. Dokonce není ani Sovětů. ⁶

«

6. Zpráva o mimořádné události na Maxwelově letecké základně z roku 1954

V průběhu 50. let došlo na území USA k mnoha vzdušným narušením ze strany neidentifikovaných objektů. Tato zpráva označená jako „nouzová“ vznikla v leteckém servisním centru na letecké základně Maxwell a byla zaslána veliteli protivzdušné obrany (ADC) v Coloradu.

Hlášení má datum 12. srpna 1954. Popisuje vstup do leteckého prostoru „podivného, nehybného objektu, který měnil světelnost“. Věž pozorovala a oznámila základně jakýsi stacionární objekt. Nejprve se pohyboval rychle, pak se vrátil na svou původní pozici. Základna poslala helikoptéru, aby to vyšetřila. Pilotovo posouzení znělo: „definitivně to není hvězda“. Tento objekt pozorovalo mnoho lidí z věže, i civilní věž sdělila, že také objekt vidí. Objekt ztmavnul, ukázal jemnou červenou záři a zmizel. Zpráva dále uvádí:

„…pilot helikoptéry si přál zdůraznit skutečnost, že objekt byl do tvaru létajícího talíře a stál nehybně asi ve výšce 600 metrů. A rád by vybídnul k ověření svědectví v případě svého předvolání.“

Za zmínku stojí, že kopie této zprávy byla zaslána do CIA, do NSA, Sboru náčelníků štábu a každé vojenské službě. ⁷

«

7. Zprávy o neoprávněném vniknutí na leteckou základnu Minot v USA roku 1966

UFO nad leteckou základnou Minot v Severní Dakotě v USA bylo viditelné okem a sledované na radaru. Průlet neznámého objektu způsobil poprask a incidentu se dostalo velké publicity, vyvolalo to zájem Kongresu, a nakonec studium UFO na univerzitě v Coloradu – ve snaze jednou provždy přijít těmto věcem na kloub. Ačkoli měl coloradský výbor úplný přístup k tajným zprávám UFO, ve skutečnosti prý jen málo z toho použil a spíše vedl řadu jednotlivých vyšetřování pozorování.

Vše se odehrálo 24. srpna 1966.

Té noci nějaký vojín letectva poslal na základnu radiovou depeši o vícebarevném světle, velmi vysoko na obloze. Tým se odebral na místo, potvrdil původní neznámý objekt, a pak uviděl druhý, bílý objekt proletět před mraky. Radar na základně sledoval těleso, které bylo ve výši asi 30 km. Objekt několikrát stoupal a klesal; pokaždé, když sestoupil, důstojník letectva pověřený velením raketové posádky zjistil, že jeho rádiový přenos byl přerušen statickou elektřinou, i když byl 18 m pod zemí. Objekt nakonec sestoupil na úroveň země, na 16-24 km jižně od oblasti. Letectvo poslalo úderný tým ke kontrole. Očividně viděli těleso jak na zemi, tak vznášející se velmi nízko. Na základně byly umístěny také jaderné hlavice, které byly v průběhu incidentu náhle znefunkčněny. Podle oficiální zprávy:

„Když se tým ocitl asi 16 km od místa přistání, přerušila rádiový kontakt vůči nim statická elektřina. Asi o pět až osm minut později záře zeslábla a UFO vzlétlo. Další UFO bylo viditelné zraky a potvrzeno radarem. To první bylo pozorováno, jak prochází pod tím druhým. Radar to rovněž potvrdil. Jeden objekt zamířil do výšky směrem na sever a druhý zmizel v záři červené barvy.“ ⁸

«

8. Zpráva z letecké základny Malmstrom v Montaně, z roku 1967

Pilot amerického letectva v penzi, kapitán Robert Salas, na příklad v roce 2010 vypovídal v Národním tiskovém centru ve Washingtonu, D.C., že UFO má sklon manipulovat s americkými nukleárními zbraněmi.

«

«

«

Robert Salas osobně událost tohoto charakteru zažil již v roce 1967 jako odpalovací velitel. Salas sloužil během března 1967 na letecké základně Malmstrom, kde se nachází nukleární instalace státu USA Montana, když se 6-8 nukleárních hlavic stalo neaktivními, zatímco se nad silem, kde jsou hlavice uskladněny, vznášel světlý, oválný objekt. Salas říká, že posádky obsazující raketová střediska, tehdy posílané do směn, bývají zamčeny v podzemí na 24 hodin. Když se objevil incident s UFO, věděl, co se děje ze zmatených a ustrašených telefonních hovorů od bezpečnostní služby sloužící na povrchu, která hlásila pulzující, 12 metrů velký, diskovitý objekt s červeným světlem. Viděl, že rakety, které měli pod kontrolou, se náhle vypnuly. Později bylo objeveno, že jedinými komponenty, jež byly postiženy, byly systémy, které vyhledávají cíl.

Svědectví Salase z roku 2010:

«

Vše se stalo ráno 16. března 1967. Vojín letectva obsluhující odpalovací mechanismus spatřil nad sebou nějaký objekt, který letěl systémem cik cak. Pak se objevilo světlo, které se chovalo stejně. Zavolal svého poddůstojníka a zároveň další dva vojáci pozorovali objekt, jak manévruje neuvěřitelným způsobem. Poddůstojník zavolal svému veliteli, kapitánu Robertu Sallasovi, který byl pod zemí v odpalovacím řídicím středisku. Salas řekl: „Sledujte to, a kdyby se to přiblížilo, dejte mi okamžitě vědět.“ Za pár minut poddůstojník volal znovu a křičel do telefomu, že nějaké červené, zářící světlo visí nad vstupní branou. „Co máme udělat, pane?“ Ptal se poddůstojník. Salas řekl, že se chtěl ujistil, že jsou sila zabezpečena, zatímco volal na velitelské stanoviště. Poddůstojník odpovídá: „Pane, musím jít. Jeden z chlapů je zraněn.“ Než se Salas stačil zeptat na rozsah zranění, bylo již zavěšeno. Muž, který nebyl zraněn vážně, byl převezen helikoptérou na základnu. Salas vzbudil svého velitele, poručíka Freda Meiwalda, a během instruování se v kabině rozezněl poplach a rozsvítilo se světlo „No-Go“, zakázané manipulace na jedné z raket. Za pár vteřin se začaly ozývat alarmy z více raket.

Stejný scénář se odehrál na 32 km vzdáleném dalším odpalovacím středisku Echo, kde nadporučík Walter Figel, zástupce velitele posádky raketové jednotky, byl na své pozici, když se jedna z mezikontinentálních balistických raket uvedla do stavu „No-Go“, tedy neoprávněné manipulace. I zde popisoval Figel, že nad silem visí nějaký objekt. Během několika vteřin byly takto vyřazeny skoro všechny rakety, což trvalo skoro celý den. Objekt byl pozorován bezpečnostním personálem a pozemními mechaniky.

Podle vedoucího inženýra Boeingu: „Neexistuje žádné technické vysvětlení, které by událost objasnilo.“     

Salas shrnuje:

„Myslím, že se nám někdo snaží říci, abychom se zbavili nukleárních zbraní.“ ⁹

«

Salasovo svědectví z roku 2001 – Project Disclosure:

 

«

Salasova výpověď z roku 2013 – v rámci CHD (Citizen Hearing On Disclosure, proběhlo mezi 29. dubnem a 3. květnem 2013):

«

Text: Karel Rašín – 6. září 2020; redakce: Dana Rašínová

Více třeba zde:

16 příkladů oficiálních dokumentů ze zahraničí, které berou UFO vážně – 2/2

«

https://www.richarddolanpress.com/twelve-government-documents

«