16 příkladů oficiálních dokumentů ze zahraničí, které berou UFO vážně – 2/2
16 příkladů oficiálních dokumentů ze zahraničí, které berou UFO/UAP vážně – 2/2
Přinášíme Vám,
drazí čtenáři Exopolitika.cz, v září 2020 další příklady dokumentů ze světa, které chápou záležitost neidentifikovaných létajících objektů a potažmo existenci mimozemských národů jako vážnou věc. Takovéto dokumenty jsou českými a slovenskými vědci oficiálních struktur na veřejné bázi ignorovány, protože toto nesmí existovat. Profesionálové z řad historiků mají od základu vtloukáno do hlavy, že musejí tvrdě konzervativně zvažovat prameny, z nichž čerpají ve své práci a výzkumu. Tyto vědecké pracovníky, středoškolské a vysokoškolské učitele/profesory spojuje nezáviděníhodná pozice, ještě společně s běžnými lékaři-psychiatry: armády je bez mrknutí oka nechávají v jejich bludu. Armádě vyhovuje, pokud je „klid“, proto nechává konvenční dějepisce/historiky mylně se domnívat, že mimozemské civilizace neexistují. I přes své velmi náročné a úctyhodné vysokoškolské vzdělání jsou záměrně, vinou armád a tajných služeb, začasté v této záležitosti v roli jakýchsi s prominutím „obecních blbů“ a nevědí o tom, pokud budeme tedy opravdu upřímní.
Jinou kategorií pak jsou vědci a historici, kteří něco již vědí, nicméně se podílejí i přesto na zadržování pravdy. Z důvodu, že jedno ani druhé neodpovídá svou povahou optimálnímu stavu, eufemisticky řečeno, přinášíme níže uvedené podněty.
Redakce Exopolitika.cz
«
9. Dokument o incidentu na základně Minot v roce 1968
Je pravdou, že původ a skutečný zdroj u některých dokumentů týkajících se UFO není úplně jasný. A jistě, mohou se vyskytovat i podvrhy, podvody a různé úpravy. Ovšem o to více potřebuje naše česká i světová společnost angažované, profesionální historiky, placené ze státních peněz, nikoli pouze na poli dějepisném amatérské ufology – aby se tito vehementně zabývali pravostí příslušných dokumentů a dokladů – přičemž je otázkou, zda jsou skutečně pravdivé ufologické materiály pocházející od vlád a armád států na Zemi, anebo jsou těmi reálně pravdivými ty dokumenty, jež se dostávají na veřejnost neoficiálně?
V následujícím příkladě se jedná pouze o údajný oficiální dokument, který byl dán k dispozici neoficiálně.
V roce 2011 došel do zahraniční redakce OpenMinds.tv (organizace z USA zabývající se ufologií a publikační činností na toto téma, vede Alejandro Rojas – pozn. red.) e-mail od svědka, který říkal, že jeho otec sloužil na nukleární základně v USA ve městě Minot ze Severní Dakoty a nedávno zemřel. Přál si, aby jeho syn zveřejnil tajný dokument o incidentu s UFO, který měl k dispozici. Záležitost se měla odehrát 6. června 1968.
„Toho dne seržanta ve službě zavolala vojenská policie. Uvedla, že stráže na jednom raketovém silu spatřily nějaký podivný objekt, letící nad ním. Seržant si vzal s sebou další dva muže a šel to zkontrolovat. Když přijeli k bráně sila, seržant si všimnul, že strážní hlídky u sila stojí jako sochy a zároveň zjistili, že vrata byla otevřená. Seržant pak kontaktoval důstojníky dole v silu. Ti byli velmi naštvaní a řekli, že raketa ozbrojená hlavicí byla uvolněna do režimu přípravy na odpal a měla svou hlavici aktivovánu. Záhadný objekt byl viditelně a simultánně sledován radarem a směřoval východně ke Grand Forks a pak na jihozápad.“
«
10. Memorandum NMCC Pentagonu o neznámém objektu nad leteckou základnou Wurtsmith v roce 1975
Během října a listopadu 1975 se odehrálo několik porušení vzdušného prostoru na vojenských základnách ve státech USA Montana a Maine. Nepovolené vlety se také odehrály i v roce 1976, a rovněž v dalších státech USA. Zůstaly údajně dodnes nevysvětleny. Uveďme alespoň jeden příklad za všechny.
31. října 1975 večer spatřil na letecké základně Wurtsmith v Michiganu v USA vojín letectva jakási letící světla nízko se pohybujícího letounu, možná helikoptéry, blízko jižního perimetru/obvodu základny. Jedno ze světel se sklopilo dolů, dvě červená světla se držela vzadu. Tento objekt byl tichý. O chvíli později viděl několik světel další svědek na západním konci základny. Světla se pak stočila na sever…, a potom třikrát během 11 minut ohlásila bezpečnostní policie u zadní brány, že objekt beze světel, asi helikoptéra, vlétá na základnu a visí velmi nízko nad skladem munice a zbraní. Pracovníci radaru v této oblasti zaznamenali nízko letící objekt… V tu dobu na základnu přilétal tanker KC-135. Bylo mu nařízeno, aby objekt či objekty identifikoval. Posádka jej/je sledovala a nejprve si myslela, že jde o nějaké ojedinělé letadlo 56 km jižně od základny. Záhy nato zjistila, že pozorují objekty dva, které očividně spolu komunikovaly navzájem nepravidelnými záblesky světel. Radarové sledování netrvalo déle než 10 vteřin. Kdykoli se chtěl tanker přiblížit, objekty se prostě vzdálily.
Zde je to, co vyprávěl navigátor:
„Na zpáteční cestě jsme znovu zaznamenali UFO na naší osmé hodině. Odklonili jsme se, ale ono to pokračovalo s námi. Nakonec jsme se otočili zpět proti letu UFO, a to opravdu vyrazilo nazpátek ve směru k oblasti zálivu. Vím, že by to mohlo znít šíleně, ale odhadl bych, že UFO od nás rychle odletělo přibližně 1852 km/h. Pokračovali jsme v letu k zálivu, dokud nás RAPCON (radar) nezavolal znovu a neřekl, že zaznamenali UFO 6 až 8 km nad pobřežím, západním směrem. Navedli nás na pozici UFO a pokračovali jsme, ale v tu chvíli nám začalo docházet palivo a byli jsme nuceni vrátit se do Wurtsmithu. Vzpomínám si, že když jsme se nacházeli na konečném přiblížení, znovu jsme viděli světla poblíž úložiště zbraní. Po misi jsme diskutovali o tomto incidentu a asi o týden později byl kapitán Higgenbotham vyslýchán Úřadem zvláštního vyšetřování a byl varován, abychom o incidentu nemluvili.“
Mohlo jít teoreticky na příklad o vrtulník ve stylu prototypu Apache, avšak i ten nepřekoná takové manévrovací schopnosti popisované posádkou, ani dnes. 10
Existuje memorandum NMCC o této události:
«
NMCC je National Military Command Center, velicí a komunikační centrum Pentagonu. Pod dokumentem ze 31. října 1975 podepsán brigádní generál Donald M. Davis.
«
11. Dokumenty americké DIA o incidentu s UFO nad Teheránem v roce 1976
Írán. V noci 18./19. září 1976 se íránské letectvo zapojilo do jedné z nejdramatičtějších událostí s UFO v moderní historii. Tento případ byl navíc dobře zdokumentován, konkrétně existují čtyři stránky zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA). 11
Vše začalo kolem 22:30 18. září 1976, když řízení letového provozu na letišti Mehrabad obdrželo telefonáty o neznámém objektu, vznášejícím se asi 300 metrů v severní sekci Teheránu. Vedoucí věže pozoroval objekt dalekohledem a popisoval jeho tvar jako obdélníkový či válcový: „Dva jeho konce pulsovaly bledě modrou barvou. Kolem prostřední sekce bylo malé rudé světlo, které se točilo dokola…, byl jsem udiven.“
Oznámil to íránskému letectvu, kde na vzdálenější základně Shahrokhi nařídil generál Nader Yousefi vzlet F-4 Phantom, aby jev prozkoumal. Pilot vzlétl kolem 1:30 ráno, již 19. září. Objekt byl intenzivně jasný a „snadno viditelný“ na vzdálenost 112 km. Když se pilot dostal na vzdálenost 46 km, v jeho letounu „selhaly všechny přístrojové techniky a veškerá komunikace.“ Přerušil pronásledování a vracel se zpět, když v jeho letounu opět všechny přístroje zase naskočily. Generál již v té době zvedl další stroj F-4. Když druhý pilot dosáhl vzdálenosti 31 km od objektu, obdržel radarové hlášení „srovnatelné s tankerem 707“. V tu chvíli se začalo UFO pohybovat směrem od F-4 stejnou rychlostí. Bylo extrémně světlé a vydávalo blikavá světla podobná stroboskopu sestavená do obdélníkového vzorce. Barva se střídala od modrozelené, červené a oranžové, přestože sekvence byla tak rychlá, že se zdála téměř simultánní. UFO pak vypustilo nějaký světlý objekt: „Odhaduji tak polovinu jedné třetiny velikosti Měsíce.“ Letěl přímo proti F-4 „závratnou rychlostí“. Pilot se pokusil vystřelit na přibližující se objekt raketu AIM-9, „ale v tom okamžiku se řídicí panel odpalu vypnul a on ztratil spojení.“ Snažil se uniknout, ponořil se a otočil, ale objekt jej následoval a otočil se uvnitř své vlastní otočky, pak se vrátil k hlavnímu objektu „kde se s ním dokonale spojil“. Pilot F-4 pak znovu nabyl komunikace a mechanika se vrátila do normálu. V tu chvíli však z hlavního objektu vyplul další objekt a rapidně klesal. Posádka F-4 to pozorovala a odhadovala explozi. Místo toho však objekt jemně spočinul na zemi a vrhal po celé oblasti jasné světlo do vzdálenosti 3,2 km. Posádka zaznamenala pozici objektu a vracela se na základnu Mehrabad. Avšak během cesty zpět několikrát vysadily přístroje a při konečném přiblížení k základně spatřila posádka F-4 objekt válcového tvaru s jasnými světly na obou jeho koncích. Oznámili to na věž, ale ta odpověděla, že o jiné dopravní aktivitě v této oblasti nemají zprávu.
To další ráno posádka F-4 vzala helikoptéru do oblasti, kde UFO pravděpodobně přistálo – vysušené dno jezera. Nic však nespatřili, ale zaznamenali jakýsi pípací signál v západní oblasti. Sledovali jej, a tam, kde byl signál nejsilnější, byl nějaký malý dům. Ptali se obyvatel, zda si nevšimli něčeho podivného tu předchozí noc. Lidé zmiňovali hlasitý zvuk a jasné světlo „jako blesk“.
Ačkoli Obranná zpravodajská agentura USA (DIA) ve svém memorandu naznačovala, že uvolní více informací, žádné dokumenty nespatřily světlo světa. Podle badatelů Barryho Greenwooda a Lawrence Fawcetta byl spis asi 4 cm tlustý, ale nikdo k němu neměl přístup. Navíc generálporučík íránského majestátního letectva Abdulah Azarbarzin americkým novinářům připustil, že setkání s UFO bylo pečlivě zdokumentováno a předáno americkému letectvu. „Byla to žádost Američanů. Mají takovou proceduru, když budeme mít nějakou informaci o UFO, vyměňujeme si všechny informace.“
V roce 2005 jeden z íránských pilotů, generál Parviz Jafari, potvrdil skutečnost honičky za UFO v rozhovoru s Whitley Strieberem a dr. Rogerem Leirem.
«
Výpověď penzionovaného generála letectva Íránu, Parvize Jafariho, v Národním tiskovém klubu (National Press Club) ve Washingtonu, D.C., v USA 2007:
«
Zpravodajští analytici z USA zjistili, že případ je velmi působivý a ve vyhodnocení agentů DIA se uvádělo:
„…Jedná se o klasiku, která splňuje všechna kritéria nezbytná pro platné studium fenoménu UFO: a) objekt byl viděn více svědky z různých míst… a pohledů; b) důvěryhodnost mnoha svědků byla vysoká (generál letectva, kvalifikovaná letová posádka a zkušení radaroví provozovatelé); c) vizuální pozorování byla potvrzena radarem; d) podobné elektromagnetické účinky/emise (EME) byly hlášeny třemi samostatnými letadly; e) u některých členů posádky došlo k fyziologickým účinkům (tj. ke ztrátě nočního vidění v důsledku jasu objektu); f) UFO vykazovala nepřiměřenou manévrovatelnost.“
Během 90. let Lee Graham a Ron Regehr z Aero-Jet v Kalifornii potvrdili, že pozorování UFO nad Teheránem bylo sledováno vojenským satelitem Podpůrného obranného programu USA (DSP).
«
«
12. Memorandum pplk. letectva Charlese Halta z roku 1981
Jedním z nejznámějších incidentů UFO v Evropě je bezesporu případ Rendleshamský les (The Rendlesham Forest) z Velké Británie. Mezi dvěma základnami USA ve Velké Británii, Bentwaters a Woodbridge, leží Rendleshamský les. V ranních hodinách 26. prosince 1980 dva členové amerického letectva (John Burroughs a Jim Penniston) byli vysláni k vyšetřování podezřelého, patrně civilního letadla, které se možná zřítilo do lesa. Tam se setkali s neznámým objektem, který zjevně přistál v malém údolí v lese Rendlesham. Objekt pozorovalo dokonce více svědků z řad vojenských zaměstnanců, což bylo podpořeno i podrobným zdokumentováním celého případu. Kromě toho, zde leží skladový areál jaderných zbraní, což armádní autority léta popíraly, pak připustily, že je to pravda. 12
Poté, když vojenská bezpečnostní hlídka spatřila neobvyklý letoun za zadní branou letecké základny Woodbridge, tak si mysleli, že jde o letadlo v problémech, a tak byla vyslána tříčlenná patrola, aby záležitost vyšetřila. Hlídka spatřila jasně oranžové světlo, pohybující se dole mezi stromy. Objekt měl trojúhelníkový tvar, zespodu zářil modrobílým a na svrchní části oranžovočerveným světlem. Seržant Jim Penniston vše, co viděl, zakresloval do svého bloku. Vznikly tak dva obrázky, které jsou pro celé následující vyšetřování velice důležité, zvláště tedy, pokud by se jednalo o autentické nákresy. Jeden z obrázků ukazuje i symboly, které se nacházely z boku objektu. Penniston se dostal tak blízko, že na trupu viděl podivné hieroglyfické symboly a opravdu se ho dotkl. Prý cítil statickou elektřinu a doplňuje, že povrch byl zvláštně teplý. Po nějaké době se plavidlo pomalu vzneslo nad stromy a pak zmizelo vysokou rychlostí. Asi po hodině nato byl objekt na obloze spatřen znovu.
«
Tím však celá záležitost nekončí. Hlavní důvod vyplývá z primárního vojenského dokumentu, který připravil zástupce velitele základny pplk. Charles I. Halt. Ten sepsal o několik měsíců později, v roce 1981. Popsal v něm podrobnosti a upřesnění svědků, která byla detailně potvrzena a vyjasňovala, že se stalo něco velmi neobvyklého.
«
«
Podle Halta svědci nahlásili zářící, trojúhelníkový objekt v lese, který byl asi 2,7 m dlouhý, 1,8 m široký a vyzařoval silné bílé světlo. „Pulsoval červeným světlem na vrchu a řadou modrých světel vespod.“ Objekt buď visel, nebo stál na krátkých nohách. Později Halt a ostatní muži byli osobně svědky „rudého světla, podobného slunci,“ které se pohybovalo a pulsovalo. Halt popisuje:
„V jednu chvíli to vypadalo, že to odhodilo zářivé částice a pak se to rozpadlo na pět separátních objektů a následně nato to zmizelo. Ihned se však objevily tři objekty podobné hvězdě na severní a jižní straně, oba byly asi 10° nad horizontem. Objekty se pohybovaly rychle a manévrovaly v ostrých úhlech a svítily červeně, zeleně, modře… Objekty byly pozorovány asi dvě nebo tři hodiny a občas vystřelovaly paprsek světla.“
Jedním důležitým faktem, který se objevil, je, že objekt se vznášel nad Haltem a jeho muži a vystřelil dolů paprsek podobný laseru na celý les i základnu Woodbridge. Halt říká:
„Na obloze to trochu tančilo a vyslalo to paprsky světla… dopadající na různá místa na základně… Lidé ve skladu zbraní a na několika dalších místech na základně také hlásili světla… Paprsek zůstal ‚zapnutý‘ asi 5-10 sekund a stejně náhle, jak přišel, tak zmizel…“
Stále to však nebylo vše. V roce 1993 Halt soukromě řekl vyšetřovatelům, že ty paprsky pronikaly ocelí, zemí a betonem bunkrů obsahujících jaderné zbraně, na základně uložené.
U celého případu byl přítomen i pilot Larry Warren, který byl nasazen ve vzdušných jednotkách. Když se přibližoval k UFO, zaznamenal jakési zpomalení chodu času. Po chvíli byl svědkem připojení menšího objektu k většímu. Dále popisuje, že uvnitř UFO spatřil tři postavy s relativně velkýma očima v poměru k hlavě, které se s ním snažily navázat kontakt pohyby rukou a různými posunky. Náhle se však ozval ostrý zvuk a bytosti se evidentně lekly, zvedly své paže a obličej jim zakryla jasná blána. Objekt se poté rozdělil na tři menší, které odletěly na východ a na sever.
«
13. Dokumenty k setkání pobřežní hlídky s UFO u jaderné elektrárny u jezera Erie v roce 1988
V USA v Ohiu, nedaleko hranic s Pensylvánií leží u jezera Erie jaderná elektrárna Perry. Večer 4. března 1988 směřovala Sheila Baker s dětmi domů po pobřeží jezera, asi v 18:30 jejich pozornost zaujal velký, světelný objekt, který se vznášel nad jezerem. Vypadalo to jako vzducholoď. Na obou koncích byla jasná světla, která kolovala podél objektu, jako u řetězu motorové pily. Jedno ze dvou světel blikalo jako stroboskop. Jakmile dojela domů, přesvědčila svého manžela Henryho, aby je doprovodil s dětmi na pláž. Když stáli na břehu jezera Erie, všichni objekt viděli. Mělo to kovově šedou barvu… Henry později řekl:
„Bylo to větší než fotbalový stadion.“
Nevydávalo to žádný zvuk, ale způsobovalo to, že led na jezeře duněl a praskal, asi kvůli teplu. Objekt pak začal pomalu kroužit nad částí jezera a přiblížil se nad jejich hlavu ve výšce asi 2,2 km. Značně nervózní odjeli domů a objekt pozorovali ze svého domu. Odsud viděli, jak objekt klesá, červená a modrá světla byla na samém spodku objektu. Pak se z objektu oddělilo asi pět nebo šest světle žlutých trojúhelníkových světel. Tato světla se vznášela kolem hlavního objektu a pak vystřelila a pohybem cik cak vysokou rychlostí zmizela. Henry řekl, že tyto objekty byly menší než jednomístná Cesna a „lusknutím prstu překročily 80 km a letěly nízko nad ledem.“ Doletěly k pobřeží, učinily otočku v pravém úhlu a vystřelily vzhůru. Některé z nich proletěly kolem jaderné elektrárny. Jeden ze sousedů Bakerových to také viděl a pokusil se to neúspěšně vyfotit. V důsledku telefonních hovorů se na pláž dostavila hlídka pobřežní stráže, námořník James Powers a poddůstojník John Knaub. Když přijeli, trojúhelníkové objekty se k nim přiblížily a přiměly je vypnout světla vozu. Muži pokračovali ve sledování trojúhelníků létajících nad jezerem, jeden z nich si to vystřelil k nim, pak se stočil na východ, znovu se přiblížil a klesl vedle mateřského objektu. Bakerovi se vrátili na pláž a poslouchali komunikaci pobřežní stráže se základnou v Detroitu v rádiu. Slyšeli:
„…Zdá se, že objekt asi přistane na jezeře… Jsou tu ale další objekty. Ty malé objekty létají vysokou rychlostí. Nevydávají žádný zvuk motorů a létají velmi nízko. Nejsou to planety.“
V té době pozorují objekty také další svědkové z okolí, jako Cindy Haleová, která venčila psa a zahlédla trojúhelníkové světlo, jak se vznášelo nad ní a její pes začal kňučet. Je tu i Tim Keck, který pozoroval hvězdy dalekohledem, když uviděl světlý trojúhelníkový objekt. Naštěstí měl u sebe levný fotoaparát, pořídil pár fotek, než objekt tiše zmizel, ale snímek byl zachycen jen z poloviny.
Pak se trojúhelníky vrátily jeden po druhém a připojily se k hlavnímu objektu. Bylo slyšet dunění ledu, které bylo stále hlasitější, pak se rozsvítila světla objektu, led přestal praskat a všechno se ponořilo do „mrtvého ticha“. Do 30 minut objekt zmizel.
Druhého dne, 5. března 1988 byly vidět na hladině jezera neobvyklé kusy prasklého ledu.
Zástupci pobřežní hlídky byli instruováni armádou a NASA, aby záležitost dále nevyšetřovali, ani aby neodebírali vzorky ledu k průzkumu. O záležitosti bylo prohlášeno, že je „mimo jejich pravomoc“. Vše bylo předáno na leteckou základnu Wright-Patterson, která se k věci nechtěla vyjádřit.
Díky velkému počtu svědků, oficiálních dokumentů a fotografických důkazů je incident u jezera Erie dalším dobře zdokumentovaným případem UFO. Vše nasvědčuje tomu, že objekty byly pod inteligentní kontrolou. 13
«
14. Zpráva majora Lambrechtse o pozorování UFO ve tvaru trojúhelníku nad Belgií 1989/1990
Mezi koncem roku 1989 až jarem 1990 bylo nad Belgií hlášeno na stovky svědectví o světelných objektech, často popisovaných jako velké trojúhelníky. Nejvýznamnější pozorování se odehrálo v noci 30. března 1990. Tisíce svědků vidělo jeden nebo více nízko letících trojúhelníků s jasnými světly, která uprostřed blikala.
«
Belgické letectvo vyslalo dvě F-16, aby zadržely několik UFO, která byla rovněž sledována radarovými stanicemi NATO. Piloti měli objekty také na radaru, a dokonce je viděli. Avšak objekty UFO stroje F-16 – špičku vývoje na světě v té době – hravě předčily. Nejenže tyto objekty uměly zrychlovat neuvěřitelnou rychlostí, ale byly schopny i zpomalit na 48 km/h, dále mohly měnit výšku takřka okamžitě. V jednom okamžiku například letectvo mělo UFO na radaru, a to kleslo během sekundy na 1200 m. Velitel pro letecké operace, plukovník Wilfried De Brouwer, poznamenal: „V pohybu toho UFO byla logika.“
Bez ohledu na skutečnost, že žádné tak dokonalé letouny do trojúhelníku oficiálně neexistovaly, zprvu se pojalo podezření, že jde o nějaký tajný americký projekt. Avšak belgické letectvo na svou žádost dostalo jasnou odpověď, že: „Žádné letadlo letectva USA typu stealth neoperovalo nad touto oblastí.“
«
Ani majoru P. Lambrechtsovi z generálního štábu belgického letectva se nezdálo, že to byly americké letouny. „Zpráva o pozorování objektů UFO za noci 30.-31. března 1990“ (Report on the Observation of UFOs During the Night of March 30-31, 1990) uvádí podrobnou chronologii událostí a nebere v úvahu několik alternativních hypotéz, ani tezi o letadle. Podle Lambrechtse:
„Naměřená rychlost v té době a výškové manévry vylučují hypotézu, podle níž by bývala mohla být za pozorovaná UFO mylně zaměněna letadla. Pomalé pohyby během další fáze se liší také od pohybů letadel… Ačkoli byla několikrát naměřena rychlost větší než rychlost zvuku, nebyla zaznamenána žádná rázová vlna. Nemůžeme zde poskytnout žádné vysvětlení.“ 14; 15
Tyto letouny nebyly od letectva USA, protože belgické letectvo nedostalo žádnou žádost ohledně nějaké americké mise, tak, jak se to většinou dělá.
«
Zpráva ke stažení zde:
https://ufologie.patrickgross.org/htm/belrap01.htm
file:///C:/Users/42072/AppData/Local/Temp/Belgian_UFO_Report-1.pdf
«
«
15. Hlášení o pokusu F-16ek pronásledovat UFO blízko Washingtonu, D.C., v roce 2002
Velmi zajímavý je popis neúspěšného pronásledování UFO stíhačkami F-16 blízko Washingtonu, D.C., během noci z 25. na 26. července 2002. Do místní rozhlasové stanice začalo volat množství lidí, kteří byli svědky neobvyklé události. O incidentu také stručně psal The Washington Post. Známý badatel UFO a spisovatel Richard Dolan uvádí, že mluvil osobně s prvním známým svědkem, policistou v penzi Garym Dillmanem, jenž řekl, že viděl čtyři F-16ky pronásledující několik objektů, které je však hravě překonávaly. Opustily oblast, ale později se znovu objevily dvě F-16 a pronásledovaly jedno UFO. Jiný svědek uvedl, že viděl dvě F-16 stíhající neznámý namodralý objekt, který stíhačky překonával a nechával je daleko za sebou.
Podle Joan Woodward(ové), ve článku uveřejněném v International UFO Reporter v čísle 2002-2003 a v podobném článku v MUFON UFO Journal z října 2002, to bylo v jednu v noci, kdy vzlétly stíhačky z 113. perutě Národní letecké gardy na příkaz NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany).
Dle vládních spisů, jak oznamuje Woodward, „byly zvednuty dvě F-16 ze základny Andrews, přibližně v 1:26, 26. července 2002 poté, když radar zachytil neznámý objekt. Záhy neznámý objekt z radaru zmizel a stíhačky se vrátily na základnu.“
Gary Dillman uvedl, že uslyšel zvuky nad hlavou a spatřil, jak stíhačky něco pronásledují. Řekl, že byly asi ve výšce 600-1 500 metrů, zdálo se mu, že létají v kruzích s velmi ostrými obraty. UFO se nepodobalo žádným rutinním letům, které znal, ačkoli pět let pracoval jako ochranka letecké základny Andrews. Navíc to bylo jen rok po události z 11. září 2001, a tak jakýkoli neznámý objekt v této oblasti vyvolal okamžitou reakci. Všechna dopravní letadla se řídila letovým plánem a pečlivě se vyhýbala zakázaným leteckým prostorům.
«
Dillman ve zprávě dále uvádí:
„…jedna stíhačka se vynořila z mraků, sklopila se přímo na objekt, ten však učinil prudkou, ale hladkou zatáčku. Objekt zamířil na jih a zmizel v mracích. Uslyšel jsem řev motoru stíhačky, jak se snažila také vybrat prudkou zatáčku…, ten objekt žádný zvuk nevydával.“
Po dalších 10 minutách Dillman pozoroval další oranžový objekt, všiml si dokonce kruhového tvaru objektu, ale zdálo se, že objekt mění tvar.
V úředním zápisu pak je ještě hlášení pilota jedné ze stíhaček Renneyho Rogerse. Popisuje podrobně pronásledování a končí slovy:
„Nemyslím si, že tohle letadlo (F-16) mělo šanci ten světelný objekt dohonit.“
Rogers a další pilot F-16, který se identifikoval pouze jako Mike, popisují ve zprávě dramatické pronásledování a úhybné manévry „světel“. Mike:
„…to světlo bylo velmi jasné, namodralé a pulzovalo v pravidelném rytmu. Žádný zvuk jsem neslyšel, ten pocházel pouze z našich strojů… To světlo a stíhačka kolegy letěly nade mnou, a já si myslel, že UFO zpomaluje, aby umožnilo stíhačce se přiblížit…“ 16 (str. 287)
Mluvčí letectva pro Washington Post řekl, že UFO bylo sledováno na radaru letectva, ale že pak zmizelo. Nicméně letectvo bezstarostně komentovalo, že: „existuje mnoho scénářů, ale my nevíme, který z nich to je.“
«
16. Oficiální zveřejnění videí s UFO/UAP od Pentagonu v roce 2020 – piloti námořnictva USA informují veřejně o UFO
Letos, v roce 2020, Pentagon, respektive Ministerstvo obrany USA oficiálně přiznalo, že existují objekty UFO, relativně nově pojmenované jako objekty UAP. Kromě písemných dokumentů, které tuto událost jistě doprovázely, byla především zveřejněna 3 videa se záběry neidentifikovaných létajících objektů, a navíc de facto přiznání, že je to vojenská záležitost, řešená opět vojáky, např. vojenskými letci.
«
Tato videa unikla na veřejnost neautorizovaně již v roce 2007 a 2017. Jedná se o záběry z let 2004 a 2015.
«
Ještě předtím, dne 26. května 2019 uveřejnily The New York Times příběh přímo o pěti pilotech námořnictva USA, kteří hlásili pozorování UFO u pobřeží Floridy v roce 2014 a 2015. Článek cituje jejich popisy neznámého letounu, který mohl létat hypersonickou rychlostí a visel nad oceánem. Jejich hlášení byla předána do AATIP (Vyspělý program Pentagonu na identifikaci vzdušných hrozeb). Reportéři The New York Times dělali s těmito pěti piloty námořnictva rozhovory o jejich pozorováních UFO, jež se odehrála, když předváděli zkušební manévry z letadlové lodi Theodore Roosevelt, před rozestavěním u Středního východu. Novináři z Timesů řekli, že díky těmto pozorováním z let 2014 a 2015 námořnictvo USA upravilo své tajné směrnice pro piloty – ve věci, jak mají piloti hlásit UFO, která jsou nyní oficiálně nazývána jako UAP – nevysvětlené vzdušné jevy.
V této souvislosti je důležitá postava jménem Luis Elizondo, což je bývalý úředník Pentagonu, který vedl AATIP od roku 2007 až do 2017, kdy odešel do penze na protest proti nedostatku podpory tohoto programu. Je spojen s To the Stars Academy od Toma DeLongeho, což je jedna z platforem, přes kterou probíhá Omezená a kontrolovaná forma odhalení pravdy.
«
Zároveň se angažoval v celé věci ještě jeden důležitý člověk – bývalý náměstek zpravodajství ministerstva obrany USA Christopher Mellon (rovněž To the Stars Academy). Ten prohlásil v roce 2019, že UFO se zajímají o naše vojenská zařízení. Mellon dále uvedl, že objekty hlášené námořními piloty v letech 2014 a 2015 zřejmě dělaly věci, jež nejsou možné v tomto fyzickém světě.
«
«
Z výše uvedeného lze vyvozovat, že Země je již dlouho pod něčím trvalým monitoringem, velmi často jsou pozorovány neznámé objekty v těsné blízkosti jaderných či jiných muničních skladů a elektráren.
Více k tomuto bodu i zde:
Piloti námořnictva USA informují veřejně o UFO – dostává se to do hlavního proudu médií
«
Trefný článek na téma oficiálního zveřejnění UAP Pentagonem také na Aeronet.cz:
«
UFO (disk?) nad pražským letištěm Ruzyně (Letiště Václava Havla Praha) ze srpna 2019, ze stacionárních kamer umístěných na letišti. A české úřady mlčí. Nic nemáme. Nikdo nic neviděl, a tak zaseklá deska hraje stále dokola…
«
«
Text: Karel Rašín – 21. září 2020; dokorekce/redakce: Dana Rašínová
«
Více ku příkladu zde:
16 příkladů oficiálních dokumentů ze zahraničí, které berou UFO vážně – 1/2
https://www.richarddolanpress.com/twelve-government-documents
Žadný komentář
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
K výše uvedenému článku můžete napsat komentář. (Tato funkce je aktivní pouze pro registrované návštěvníky portálu.)
Napiště svůj komentář