VZOREK VLASŮ JAKO DŮKAZ – případ Petera Khouryho

Přidal/a admin Září 14, 2014 11:36

VZOREK VLASŮ JAKO DŮKAZ – případ Petera Khouryho

Bill Chalker z Graftonu v Austrálii po studiu na univerzitě získal titul bakaláře v oblasti chemie a matematiky. Asi rok pomáhal dávat dohromady informační síť vědců, kterým stojí zato zabývat se jevem UFO. Mnoho Chalkerových kolegů přispívá do projektu anonymně, protože problematika UFO je považována za „zakázanou vědu“.

Australský případ

Jeden australský případ únosu z roku 1992 v Sydney se stal předmětem prvního světového výzkumu DNA, které pochází údajně od mimozemského druhu a tento výzkum přinesl pozoruhodné výsledky, které naznačují novou fascinující linii ku zkoumání a spekulacím.

Bill Chalker je jedním z vedoucích australských badatelů UFO a rozsáhle o tomto tématu publikuje. V roce 1999 uveřejnil podrobnosti o DNA „mimozemského“ biologického vlasu. Chalker také zformoval tým badatelů Anomaly Physical Evidence Group (APEG), která se soustředila na biologické a genetické aspekty jevu UFO.

Badatel Bill Chalker

Ale pojďme k případu.
Peter Khoury je jeho aktérem. Narodil se v Libanonu v roce 1964 a v roce 1973 se přestěhoval do Austrálie. Tam potkal v roce 1981 svou budoucí ženu Vivian.
Peter a Vivian měli svůj první neobvyklý zážitek v únoru 1988, kdy pozorovali neobvyklá pohybující se světla. To, co však změnilo Peterův život, se ale odehrálo až v roce 1992. Badatel Bill Chalker říká, že setkání s mimozemskými bytostmi nazývanými ‚Nordičtí‘ je poměrně časté a svědkové je popisují jako blonďaté bytosti. Případ Petera Khouryho je podobný i tomu, který se stal Antoniu Willasovi Boasovi v Brazílii v roce 1957.

Vivian a Peter Khoury

Khoury totiž vypovídal, že:

„Byl jsem přinucen mít sex s poněkud agresivní humanoidní ženou na palubě UFO.“

Toto setkání se odehrálo 23. července 1992 v 7:30, když byl v posteli. Předtím vyprovodil svou ženu do práce, pak se vrátil domů a šel si ještě na chvíli lehnout. Náhle se prudce vzpřímil a posadil se.

„Na posteli seděly dvě humanoidní ženy, obě zcela nahé“, říká Khoury. „Obě ženy vypadaly ve všech ohledech lidsky a jejich těla byla dobře stavěná. Jedna vypadala asijsky s dlouhými rovnými vlasy až na ramena a s černýma očima. Ta druhá vypadala „jako Skandinávka“ s modrýma očima a dlouhými blonďatými vlasy, sahajícími až do půli zad. Nikdy jsem neviděl nic takového, byla kudrnatá, něco jak Farrah Fawcett. Vypadaly velmi exoticky. Avšak přitom jsem cítil, že to lidé nejsou. Jejich tváře byly nějak divné – nikoli neatraktivní, ale příliš ostře řezané s velkými lícními kostmi a oči byly dvakrát nebo třikrát větší, než je normál. Všímal jsem si té blondýny, její tvář byla moc dlouhá, nikdy jsem předtím nic takového neviděl. Zdálo se mi, že ta blondýna, která na posteli klečela to měla celé na starost. Jako bych cítil, že nějak s tou druhou komunikuje, asi telepaticky. Ta seděla s nohama částečně zakrytýma pod sebou. Na výrazech těch žen bylo něco upjatého, téměř prázdného. Byl jsem velmi překvapen tímto jejich náhlým zjevením, že jsem měl jen několik okamžiků na to uvědomit si otázku, jak se ženy dostaly do mé ložnice, když tu se ta blondýna natáhla rukama a chytla mě za zátylek a přitáhla si mou tvář na svou hruď. Vzdoroval jsem, ale ona byla silnější. Znovu jsem se chtěl vzepřít, ale ona mě k sobě přitiskla, až moje ústa byla prakticky na jejích bradavkách. Skousl jsem. Vůbec vlastně nevím, proč jsem skousl, ale ucítil jsem v ústech malý kousek něčeho, co jsem zuby oddělil, asi kousek bradavky. Vůbec nevykřikla. Ale výraz její tváře byl něco jako – takhle ne, jako by nějak přemýšlela nebo byla šokována či zmatena. Pak se ta blonďatá mimozemšťanka podívala na tu Asiatku, poté se znovu otočila na mě, stále s tím zmatkem či šokem ve tváři. Já jsem nedobrovolně ten kousek v ústech polkl, ale zasekl se mi v krku. Dal jsem se do záchvatu kašle. Nato obě ženy zmizely.“

Někdy během kontaktu s těmito ženami byl svědek patrně unesen. Když si Khoury uvědomil, že ženy zmizely, napil se vody, aby to spláchl. Ale nepomohlo to. Odešel do koupelny. Tam si teprve uvědomil, že má velmi bolestivý penis. Přetáhl si předkožku a našel tam dva tenké blonďaté vlasy omotané kolem. Když se je snažil odmotat, cítil intenzivní pálivý pocit. Nakonec oba vlasy odstranil a okamžitě je vložil do malého plastikového sáčku.

„Důvod jsem k tomu měl takový, poněvadž jsem věděl, že toto přece nemůže existovat, vlas takové velikosti, takovým způsobem omotaný, tohle by nemělo být…Když o tom přemýšlím, ta věc v krku, ty vlasy, právě se stalo něco bizarního… Rozhodl jsem se vlasy si ponechat pro případ, kdybych měl nějak svůj zážitek prokázat.“

Ta věc v krku jej trápila asi tři dny. Často kašlal, snažil se to zapíjet vodou, zajídat chlebem, ale nic nepomohlo. Třetí den pocit čehosi uvízlého v krku pominul. Své ženě nechtěl říci, jak k záchvatům kašle přišel, ale asi za tři neděle nato se rozhodl jí to říci:

„Byla šokována, ale přijala to lépe než já.“

Rozbor DNA

Tyto vlasy, pečlivě schované od okamžiku onoho podivného setkání, se staly předmětem prvního veřejně známého otevřeného vědeckého testu možné mimozemské DNA. Blonďaté vlasy byly extrémě tenké a téměř barevně čisté. Bylo určeno, že vlasy nebyly chemicky upravovány, protože kdyby byly, obnovilo by se jen málo anebo vůbec žádná mitochondrická DNA. Avšak za použití procesu PCR – polymerázové řetězové reakce – obdrželi odborníci dobrou kvalitu DNA.

Pro srovnání byly odebrány také vzorky Khouryho vlasů a rovněž vlasy jeho ženy Vivian. Z Khouryho vlasů bylo DNA úspěšně extrahováno, ale z vlasů Vivian nebyla obdržena žádná použitelné DNA – kvůli chemickému ošetřování. Po zevrubném testování vzorků vlasů došli vědci z APEG k zarážejícímu závěru. Tenké blonďaté vlasy, které vypadaly, že pocházejí z oné bílé ženy, tedy bělošky, nemohly pocházet z normálního člověka – z lidské rasy. Místo toho měl vlas 5 rozdílných znaků DNA, které jsou charakteristické pro vzácnou podskupinu čínsko-mongolské rasy.

Podrobný průzkum literatury o různosti mitochondrických DNA, zahrnující stovky tisíc vzorků, ukázal pouze čtyři další lidi v těchto záznamech, se všemi 5 odlišnými ukazateli z blonďatého vlasu. Všichni čtyři byli ale čínského původu s černými vlasy! Mitochondrická DNA se přenáší pouze z matky na dítě, a proto nabízí prostředky k vystopování pradávných předků z matčiny strany. Zjištění, že všechny čtyři čínské subjekty sdílejí společného ženského předka s onou blonďatou ženou, šokovalo. Není snadné vysvětlit, jak by se tak mohlo stát. Testování jádrové DNA, pokud by taková byla vůbec z blonďatého vlasu získána, by bylo složitější a dražší než testy prováděné až dosud, ale mohlo by ukázat, že linie blonďatého otce byla dokonce divnější než její matky. Ale takové testy musejí čekat na finance, které ještě nebyly získány (k roku 2005). Až dosud členové APEG financovali celou práci sami.

Tyto vlasy mění všechno. Nepopiratelně existují. Bill Chalker říká:

„Pomocí zevrubných forensních testů nám vyšlo, že jsou tyto vlasy anomální. Zdá se, že pravděpodobná osoba s blonďatými vlasy a přesnou DNA, hodící se ke Khouryho vzorku vlasů, by nemohla být nalezena ve městě Sydney ani na kontinentu Austrálie, ani pravděpodobně kdekoli jinde na světě.“

,,Kdopak byla bytost, jejíž blonďatý vlas se ze záhadných důvodů omotal kolem Khouryho penisu? Zabýváme se tady „lidskou“ formou odkudsi, jmenovitě s lidskou DNA, třebaže velmi vzácnou a poněkud anomální?“ – ptá se Chalker.

Kniha o tomto případu od badatele Billa Chalkera

Tento případ vyvolává řadu otázek. Také existence asijsko-mongolského spojení nastoluje problém existence evropsky vypadající vzácné rasy asijského typu v minulosti. Kontroverzní ,,sága“ mumií z Taklamakanu v daleké západní Číně staví na hlavu celou historii Číny: tyto mumie se týkají lidí, kteří jsou vysocí asi 180 cm a někteří jsou blonďatí. Tyto otázky nebude snadné zodpovědět.