ZATAJOVÁNÍ MRZAČENÍ LIDÍ – UFO a NATO – 1. část
ZATAJOVÁNÍ MRZAČENÍ LIDÍ – UFO a NATO – 1. část
Překlad filmu od Davida Caytona a Richarda D. Halla –
‚UFO A NATO: Zatajování mrzačení lidí‘
(Richplanet TV – UFO’S AND NATO: The Human Mutilation Cover Up)
Publikováno na YouTube 19.3. 2014.
VAROVÁNÍ: Tento film obsahuje vyobrazení zmrzačených lidských bytostí a zvířat a není vhodný pro osoby mladší 18 let.
Zde odkaz na film na YouTube v angličtině:
Zde/níže překlad filmu do češtiny – první třetina:
David Cayton:
V Brecon Beacons se během Vánoc v roce 1909 stal případ, kdy otec požádal svého jedenactiletého synka – stalo se to během vánočního večírku –, aby šel na dvůr a přinesl trochu více vody ze studny. Na zemi byl sníh, předtím sněžilo. Všichni se najednou vylekali, protože z venku zaslechli výkřiky. Vyběhli ven, ale neviděli ho. Tenkrát ještě neměli baterky. A zdálo se, že jeho hlas přicházel z oblohy. Křičel: „ONI mě mají! ONI mě mají!“
Richard D. Hall:
Tento film bude zkoumat důkazy o jednom z největších tajemství na planetě Zemi. Je to odhalení o jednom konkrétním jevu a já ho zkoumám od roku 2009. Varuji vás, tento film vás může nejenom šokovat, ale může dokonce způsobit přehodnocení celého vašeho systému víry. Důsledky zakrývání, které jsou v tomto filmu odhaleny, jsou tak hluboké a tak dalekosáhlé, že přináší mnoho otázek o tom, kdo jsme a jaké je naše pravé místo na této planetě.
Moje účast na tomto výzkumu začala v roce 2008, když jsem vytvořil internetové stránky, které se zabývaly informacemi s tematikou UFO. V roce 2009 jsem začal provádět svůj vlastní výzkum, abych získal více důkazů o tomto zcela nepochopeném tématu. Vyrobil jsem několik filmů, které byly všechny založeny na důkazech, a chtěl bych vás napřed vzít nazpátek k mému prvnímu filmu z roku 2009, „Silent Killers“ (Tiší zabijáci), protože to je bod, kde to všechno začalo.
V rámci ufologie je fenomén mrzačení zvířat velmi dobře znám. Linda Moulton Howeová, oceněná americká novinářka, se touto problematikou zabývala v USA v podrobných dokumentarních filmech, knihách, rozhlasových pořadech a také na svých internetových stránkách.
Její práce pravděpodobně představuje to nejkomplexnější pokrytí této problematiky na celém světě, jež je z velké části ignorováno anebo nesprávně interpretováno hlavními proudy médií. Tento jev zahrnuje čerstvé mrtvoly zvířat, jež jsou nalezeny s různými podivnými chirurgickými zraněními na tělech a obvykle bez přítomnosti krve. Tři nejčastější vysvětlení, která jsou běžně nabídnuta na uspokojení zvědavosti ze strany veřejnosti, jsou:
– zvířecí napadení
– satanistické kulty
– nebo tajné vojenské projekty.
Ale každý, kdo vyšetřuje důkazy o mrzačení zvířat do hloubky, se rychle naučí, že žádná z těchto vysvětlení nesouhlasí uspokojivě s předloženými důkazy.
Nejméně od roku 1970 byla mrzačení zvířat neoddělitelně spojena s činností UFO, protože svědci viděli neidentifikovaná světla anebo UFO v konkrétních oblastech krátce předtím, než se zmrzačená zvířata nalezla. Ve filmu z roku 2009, „Silent Killers“, jsem sledoval práci Davida Caytona ve zvířecích patologických jednotkách, které od roku 1997 zkoumaly bizarní případy mrzačení zvířat ve Velké Británii. Následuje velmi rychlé shrnutí běžných úrazů, které se nacházejí na zvířatech, jež ukazují konkrétní nevysvětlitelný fenomén mrzačení zvířat:
Richard D. Hall:
„Jaká zranění jste našel?“
David Cayton:
„Počínaje koncem hlavy, tak velmi často nalézáme, že ucho je odstraněno, někdy s celým skalpem nebo napůl cesty napříč. Často je odstraněno jedno oko anebo obě oči. Rty jsou někdy odříznuty tak, že to obnažuje zuby. Někdy je také vidět rozsáhlé stáhnutí kůže a tkání na čelisti. Někdy je to jen na jedné straně a obvykle na levé. Je to podivné, že je obvykle zasažena jen jedna strana. Ale někdy jsou obě strany zcela odstraněny zleva doprava. A vnitřně: jazyk je celý odstraněn ze zadní části hrdla, někdy jen do poloviny anebo jen do několika milimetrů špičky jazyka. Je to obvykle mírně šikmý rovný řez. Obecně platí, že u toho není žádná krev, žádné krvácení. Jazyk krvácí. Když si pořežete svůj vlastní jazyk – je to orgán a krvácí často více než ostatní. Když se podíváte dolů do oblasti krku, tak tam najdete řezy v hrdle a krku, přes které byly odstraněny některé orgány. Pak naleznete díry v těle – různé tvary a velikosti – přes které byly odstraněny další vnitřní orgány. A jestli je to samice jako kráva nebo koza, tak jsou vemena buď zcela odstraněna anebo jsou jen někdy odkrojeny struky. Ne všechny struky, ale možná 2 ze 6. A také zjistíte, že genitálie byly velmi odborně vykrojeny. Někdy, v případě, že je to samec, se jedná o všechny genitálie. Ale někdy je to jen šourek, a penis je nechán na pokoji. U samičky je obvykle celá oblast genitálií vyřezána. A když se dostanete dále do oblasti konečníku, tak tam často najdete úhledný výřez kolem konečníku a vnitřní materiál je odstraněn zevnitř – a to pokračuje až přímo do žaludku. Jsou také často odebrány končetiny nebo jen částečně odstraněny a o následujícím se neví: Také berou ocasy.“
Výňatek z filmu “Silent Killers”:
Richard D. Hall:
„Jestli můžeme pokračovat. Takže dobře, OK, pokud je to nějaký druh nadpozemského jevu – nazveme to prostě tímto způsobem – jestliže tedy naše vláda nebo lidé v rámci veřejné služby o tomto jevu vědí a možná více než vy, a tím důvodem, proč to chtějí bagatelizovat a přehlížet, je, že pokud znají pravý zdroj toho, co to je – a my zde neříkame, co to je -, možná že tato znalost je něco, co nechtějí, aby se dostalo na veřejnost.”
David Cayton:
„No, s tím můžeme do určité míry sympatizovat. Ta představa je velmi znepokojující. Farmáři mi říkají: ‚Chceme vědět, co se zde děje.‘ A oni nedostávají vůbec žádné odpovědi od jejich vlastních zemědělských médií a zejména ne od vlády.“
Richard D. Hall:
Já jsem nedávno dostal zprávu a policejních fotografiích, jež se týkaly případu v Brazílii v roce 1988, kde se mužské tělo zdá mít podobná zranění, jaká se našla u zmrzačených zvířat. Pokud se nechcete na tyto fotografie dívat, podívejte se teď někam jinam…: Povrch čelisti je stržen, jazyk je odstraněn, jsou tam chirurgické otvory, rektální výřez, a vnitřní orgány jsou odstraněny. Já neříkám, že tento muž byl definitivně zmasakrován mimozemšťany, ale myslím si, že je nutné, abychom se alespoň o těchto důkazech zmínili. Také jsem obdržel informace od velmi spolehlivého zdroje, ale nicméně je nemohu žádným způsobem podložit, že se případy mrzačení lidí odehrály ve Velké Británii. A že všechny tyto incidenty byly zatajeny vládou. Tento zdroj také tvrdil, že Margaret Thatcherová a jeden lékař z Harvardu, jednajíce na základě žádosti od Ronalda Reagana, zřídili tajnou skupinu pro řešení a zatajování výskytu lidského mrzačení ve Velké Británii. (Konec výňatku z filmu „Silent Killers“.)
Tento film bude pokračovat od místa, kde „Silent Killers“ skončil, a prozkoumá důkazy o lidském mrzačení a možném spojení s UFO. Na film „Silent Killers“ jsem dostal spoustu reakcí. Na fóru mých webových stránek se objevil komentář od jednoho diváka, který ihned dostal moji pozornost. Část této zprávy zněla:
Ve vašem filmu „Silent Killers“ se zmiňujete o Lindě Moulton Howeové. Takže moje otázka je, proč se jí nezeptáte na mrzačení lidí ve Velké Británii a USA? Anebo si vydělává peníze – jak ji podezřívám já -, na základě všednějších příběhů o mrzačení zvířat? Ale zase na druhou stranu předpokládám, že se asi na mrzačení lidí žádné peníze vydělat nedají. Ona si klidně sedí v zóně pohodlí a to já shledávám tak nechutným, … že někteří lidé vědí, že se mrzačení lidí děje, ale nedělají s tím vůbec nic.
Tento příspěvek do fóra byl od Dereka Gougha, jenž byl v té době 58 let starý a bydlel v jižním Walesu. Po přečtení jeho komentáře jsem ho kontaktoval, abych se ho mohl zeptat, jestli by své informace o lidském mrzačení nemohl rozvést. V roce 2009 jsme si vyměnili několik e-mailů a telefonních hovorů. A během těchto rozhovorů svůj příběh podrobně popsal. Jeho příběh se týkal schůzek, které měl s jedním vojenským informátorem v roce 1997. Informace, jež byly v těchto setkáních Derekovi poskytnuty, jsou šokující, a staly se v posledních měsících hlavním zaměřením mého výzkumu. A každopádně, čas od času za poslední 4 roky. Než prozkoumáme příběh Dereka Gougha, pojďme se krátce podívat na jiný případ, který také ukazuje některé nápadné znaky mrzačení.
David Catyon:
„K tomu došlo v Rusku. Devět trampů šlo dělat horolezectví a nikdy se nevrátili. Něco se stalo. To bylo v roce 1959. Fotografie jsou velmi rozmazané a špatné. Tento příběh kroužil po internetu. A byla spousta spekulací o tom, co se s nimi stalo. Samozřejmě, že to bylo během hluboké studené války. A víte „kolik“ informací z Ruska v té době přicházelo. Docela velká nula. Našli jejich těla a zřejmě se na nich provedla posmrtná prohlídka. A na fotografiích je vidět, že byli očividně vyděšení. Měli různé řezy od nože, nebo to vůbec řezy od nože nemusely být. Byli nalezeni v různých vzdálenostech od sebe. Ale někteří z nich byli ve skutečnosti seřazeni v řadě. Těla se našla v řadě. Ve skupině byly dvě ženy a jedna z nich – a to můžete jasně vidět i na těchto rozmazaných fotografiích-, má obnažené dásně a její oči jsou odstraněny. Sice se nezmiňují o chybějícím jazyku, ale jsem si jist, že chyběl. A zprávy dále řekly, že ruské – vlastně sovětské – úřady byly v té době zmateny z vnitřních zranění těchto osob. Všichni měli vnitřní zranění. A to by mohlo zahrnovat množství hříchů, víte. My nevíme. Byla to řada vlivů nebo nějaký vliv výbuchu? Také měli mnoho zlomených kostí. A zdá se, že je to synonymní s pádem těl na zem ze značné výšky. Takže mým názorem je, že byli napadeni mimozemskými bytostmi, které se rozhodly…“
Richard D. Hall:
„Myslíte si – při pohledu na ony dostupné informace – myslíte si, že je vzali nahoru?
David Cayton:
„Jo.”
Richard D. Hall:
„Třeba jen měli zájem o jednoho nebo dva z nich, s jimiž provedli trochu více „práce“ a zbytek prostě shodili dolů na zem?“
David Cayton:
„Jo. Dva utrpěli zlomeniny. Totiž asi jeden kilometr od jejich původní pozice stanů existovaly důkazy o ohni, kam zcela zřejmě provedli velmi rychlý ústup. Anebo byli originálně uneseni ze stanů. Ale všichni zemřeli z jednoho nebo jiného důvodu. Možná, že podlehli mrazu, protože se nemohli pohnout, jelikož měli přelámané kosti …? Pokud neuvidíme úplnou zprávu s posmrtnými výsledky vyšetřování od Rusů, tak je těžké posoudit přesný sled událostí. Potřebujeme trochu více informací, ale co se týče mě, tak to pro mě má příznaky mrzačení lidí – zejména u té jedné ženy, jejíž tělo to jasně ukazuje. Je tu ‚šance‘, že několik z těchto nešťastných obětí mělo v tom ruském případě v roce 1959 odstraněno vnitřní orgány. Takže když se řeklo, že měli „vnitřní zranění“, tak to není zcela nesprávné.“
Richard D. Hall:
Po přečtení výše zmíněného fascinujícího příspěvku na mém internetovém fóru jsem s Derekem Goughem v roce 2009 komunikoval prostřednictvím e-mailů a telefonátů a získal o jeho příběhu základní údaje. Byl jsem horlivý, abych ho osobně mohl vyslechnout. Někteří lidé v ufologické oblasti se snažili kolem Dereka způsobit ‚rozptýlení‘ a tvrdili, že si celý příběh vymyslel. Poté, co jsem se s ním několikrát setkal a osobně s ním hovořil, tak mohu zaručit, že Derek Gough je 100% spolehlivý svědek. Jeho příběh se dá potvrdit a já mám také důkaz o tom, že jeho vojenský kontakt je skutečný.
Následuje přehled Derekova příběhu:
Derek Gough v roce 1996 pracoval pro ufologický časopis „Global“ a byl korespondentem pro oblast South Wales. Byl horlivým nadšencem UFO a ke svému výzkumu zaujal poměrně individualistický přístup. Derek často trávil noci v přírodě v odlehlých částech Brecon Beacons ve své snaze nashromáždit statistické důkazy o činnosti UFO. Ve svém úsilí najít nové svědky UFO rozvěsil několik plakátů v oblastech, kde byla pravidelně hlášena aktivita UFO. Své plakáty laminoval, aby je udělal odolné proti počasí, a pak je rozvěsil na stromy a plotové sloupky v Brecon Beacons a v oblasti Sennybridge.
Zde je text jeho originálního plakátu:
Jsem vážným vyšetřovatelem UFO a dalších zvláštních fenoménů a chtěl bych vědět, jestli jste v této oblasti nebo v oblasti, kde žijete, neviděli podivná světla na noční obloze.
Také hledám informace od farmářů, kteří na svých farmách a pozemcích utrpěli mrzačení dobytka.
Veškeré informace, které dostanu, budu držet v té nejpřísnější tajnosti. Vaše jméno a adresa nebudou nikdy nikomu odhaleny bez Vašeho výslovného svolení.
Také se zajímám o fotografické důkazy výše uvedené tematiky, jež by se mohly vztahovat k mému vyšetřování.
Můžete mě kontaktovat na následujícím čísle, kdykoliv to pro Vás bude vhodné (číslo je začerněno).
Také budu přijímat všechny texty a hovory od anonymů volajících z mobilů.
V lednu 1997 obdržel Derek Gough na svou žádost z plakátů telefonní hovor. Volající se s ním chtěl setkat a odhalit informace, které byly spojeny s pozorováním UFO nejenom v Jižním Walesu, ale také v jiných zemích. Gough pak měl následovně s tímto svědkem 3 samostatná setkání. Ze svědka se vyklubal vysloužilý voják, jenž pracoval v týmu černých operací pro NATO. Byl jedním z jedenácti mužů, kteří byli vybráni ze speciálních jednotek pluků a byli umístěni v Herefordu. Všichni muži v jeho týmu byli dobrovolníci. Zeptali se jich, zdali by chtěli být součástí zvláštní skupiny, v níž by operace byly nebezpečné a tak trochu jiné. Svědek Goughovi vysvětlil, že funkcí týmu byla rychlá odezva v operacích „naleznout a zabezpečit“. Byli ve 24-hodinové pohotovosti a posíláni na místa, kde byla monitorována aktivita UFO, ve vojenském letadle a pak v helikoptéře. Helikoptéra přistála a úkolem týmu bylo prohledat terén pro případné pozůstatky či důkazy a zabránit jakémukoli narušení místa. Mezi důkazy mohly patřit lidské mrtvoly, vozidla a v některých případech dokonce i havarované UFO.
Zní to neuvěřitelně, ale já jsem se už s Derekovým informátorem setkal několikrát a ověřil jsem si, že je skutečný. A zdá se být zcela autentický stran toho faktu, že pracoval v týmu černých operací pro NATO. Informace, které mi osobně předal, vám vysvětlím ve filmu později. Důvod, proč Dereka Gougha kontaktoval, v první řadě byl ten, že byl nešťastný z operací, jež byl nucen provádět. Tvrdí, že během své vojenské služby, která začala v roce 1980, byl svědkem 30 až 40 zmrzačených lidí v různých zemích, včetně Velké Británie, Irska, Skotska, Španělska, Německa, Aljašky, Austrálie, bývalé Jugoslávie a Ruska. Rozsah rozdílných zemí nabízí platnost onomu faktu, že tato skupina černých operací, k níž náležel, byla pod vedením NATO -, kde Američané hráli hlavní roli. Tento svědek dokonce řekl, že ruská armáda velmi dobře věděla, co se děje, ale Rusové byli rádi, když vyčišťovací operace nechaly týmům NATO, protože měly přístup k lepší technologii, kterou popíšu později. Svědek Dereku Goughovi ukázal průkaz totožnosti z NATO.
Lidské pozůstatky nalezené ve vyhledávacích misích vykazovaly zranění, jež byla totožná s případy mrzačení zvířat – chirurgické řezy s klasickými úhlednými okraji – a těla byla bez krve. Jakmile jeho tým po objevení všech důkazů terén uzavřel, druhý tým – americký tým -, jenž také zahrnoval vědce, pak byl zavolán, aby tyto pozůstatky odstranil. Svědek tento tým nazýval „sběratelé“. Poté, kdy byly mrtvoly odstraněny týmem „sběratelů”, civilní orgány nikdy nedostaly žádné informace ohledně nalezených lidských pozůstatků. Tito mrtví jednotlivci byli později umístěni do registru pohřešovaných osob „na neurčito“. Řekl, že tým operace „naleznout a zabezpečit“ býval v terénu během operace až 5 dnů a někdy čekali celé dny na tým „sběratelů“, než se ukázal, a museli se v odlehlých částech světa starat sami o sebe. Vždy byli v terénu první a vždy odcházeli poslední.
Lidé se v minulosti snažili Dereka Gougha zdiskreditovat, protože nemohl dokázat, že jeho zdroj byl skutečný. Mohu vás informovat, že po prokázání hodně vytrvalosti jsem s vojenským zdrojem Dereka Gougha učinil nezávislý kontakt. Znám jeho jméno, vím, kde bydlí a nafilmoval jsem ho. A několikrát jsem se s ním setkal.
Richard D. Hall:
„No, další otázka, jež by za normálních okolností byla položena – tedy hodně lidí, kteří se rozhodli na tento film dívat, by se mohlo zeptat: „OK, jestli tedy bylo 30 až 40 lidí zmrzačeno a bylo to onou vojenskou skupinou zatajeno, jak je možné, že nevíme, že jsou pohřešováni? Proč například jejich příbuzní jejich těla neukazují nebo proč to není odhaleno?“
David Cayton:
„Já jsem se v podstatě zeptal Tonyho Dodda na stejnou otázku, když jsem s ním mluvil na telefonu. Myslím, že to asi bylo po případu v Dalby Forest. Tam bylo nalezeno sedm nešťastníků. A já jsem mu řekl: ‚A co příbuzní? Co se dalo na úmrtní list? Co říkala zpráva z posmrtné prohlídky? A přece tam musel být pohřeb.‘ A on mi řekl, že mu jeho zdroje sdělily, že příbuzní obětí nejsou ve skutečnosti nikdy informováni o tom, že ty pohřešované osoby byly nalezeny. Tito chybějící individuálové stále zůstávají na seznamu pohřešovaných osob v policejních spisech –, což je příšerné samo o sobě. Co tím chci říct, je, že se tato těla tajně odstraní – a zdá se, že se odvezou směrem k Porton Down Wiltshire, kde existuje velmi tajné zařízení. Tam asi na nějakou chvíli zůstanou a pak se pravděpodobně převezou do Spojených států.“
Richard D. Hall:
„Vy jste se zmínil o jednom brazilském případu, který, co se týče fotografií, je pravděpodobně tím nejpřesvědčivějším případem v záznamech o mrzačení lidí. Myslíme si, že se stal v roce 1988. Je o tom k dispozici plná policejní zpráva a výsledek z posmrtné prohlídky?“
David Cayton:
„Ano.”
Richard D. Hall:
„To je velmi kontroverzní případ pro badatele, kteří se do velké hloubky zabývají mrzačením zvířat, jako je například Linda Moulton Howeová, se kterou jsem měl několik rozhovorů pro film „Silent Killers“. A my jsme diskutovali o mrzačení zvířat po celém světě a Linda tvrdí, že mluvila s Philipem Jakem. A Philip jí řekl, že dokumenty, které v současné době mají v Pentagonu, uvádějí, že mrzačení zvířat na celém světě je fenoménem mimozemšťanů a UFO. OK? Pak jsem s ní chtěl ale diskutovat o tom brazilském případu se zmrzačeným mužem a… No, pojďme si prostě vyslechnout reakci od Lindy.“
Richard D. Hall (na telefonu):
„V Brazílii byl jeden případ, kde byl u muže stržen povrch čelisti a má to všechny ostatní známky mrzačení.“
Linda Moulton Howeová (na telefonu):
„Vy se bavíte o fotografiích, které Cavard (?) prezentoval v Nevadě na počátku roku 1990. Mimo tyto fotografie neměl ani jeden sebemenší důkaz. Tyto fotografie mně prostě poslal, protože ani neměl tu laskavost, aby mě napřed kontaktoval nebo se mě dokonce zeptal na to, co si o těch fotografiích myslím. Ve své prezentaci použil mé jméno a řekl, že je to jako zmrzačení zvířat, které vyšetřovala Linda Moulton Howeová. To není pravda a je to naprosto neprofesionální a velmi špatný způsob, jak něco takového publiku prezentovat. Obzvláště, když o tom neudělal vůbec žádný výzkum. Dovolte mi, abych vám o tom řekla příběh ze zákulisí. Když mi tedy někdo řekne, že se to stalo muži v Brazílii, a pak mi pošle tyto fotografie… Já jsem ty fotografie ukázala jednomu lékaři, ale vůbec nic jsem s ním předem nedomluvila. Jen jsem ty fotografie před něj položila a řekla jsem mu: ‚Máte-li před sebou oběť, jak ji vidíte zde, k jakému závěru byste došel?‘ A ten lékař bez mrknutí oka řekl: ‚Ach, toho jsem viděl spoustu ve Vietnamu.‘ Já jsem řekla: ‚Co tím myslíte?‘ A on odpověděl: ‚To je, co dělá Agent Orange s lidskými tkáněmi nebo s jakýmikoliv tkáněmi.‘ Já říkám: ‚Co tím myslíte, že to dělá Agent Orange?‘ Řekl: ‚Ve Vietnamu jsem pracoval v lékařské jednotce. My jsme tam vždy stříkali s Agentem Orange. A my jsme stále kolem sebe viděli zvířata a lidi, kteří na sobě měli takové hluboko pronikající díry, jež byly obklopeny černým uhlíkovým kruhem, protože naše forma života je založena na uhlíku a Agent Orange po sobě pokaždé zanechá černý kruh a tělo-pronikající zranění, protože náš život je založen na uhlíku, a to je, co Agent Orange dělá.‘“
***
Richard D. Hall:
„Takže ona říká, že je to Agent Orange. Máte k tomu nějaké připomínky? Jaký na to máte názor?“
David Cayton:
„Když se mi o tom poprve zmínila, tak byla velice rozrušená. Řekla, že mluvila s bývalým armádním lékařem, který byl ve Vietnamu. A tvrdí, že mu ukázala fotografie těla toho brazilského muže.“
Richard D. Hall:
„Rektální výřez, stržený povrch čelisti a zdálo se, že všechny orgány byly odstraněny, protože celý hrudník byl propadlý…“
David Cayton:
„Obě uši byly odstraněny, vnitřní orgány byly odstraněny až k jeho mozku -, který také chyběl, obě oči chyběly. V lebce měl dva malé otvory a my nevíme, jak se tam dostaly. Ze své paže měl přes malé otvory odebrán kus svalu a svaly byly rovněž odebrány ze stehna – a tam byly ony malé otvory také. Šourek byl zcela odstraněn, a jak říkáte, měl rektální výřez, a také bylo něco na noze – chyběl mu prst u nohy. A znovu žádná krev. Žádná krev.“
Richard D. Hall:
„Takže ona říká, že to je Agent Orange.“
David Catyon:
„No, já jsem tím byl úplně ohromen. Takže ten armádní lékař jí řekl: ‚Ano, to samé jsme už viděli předtím. Je to prostě Agent Orange, protože ho používali ve Vietnamu proti Vietnamcům, Vietkongu a proti některým neštastným příslušníkům veřejnosti. Agent Orange je popálil. Takže jsem provedl výzkum o Agentu Orange – a to jsou hlavně chemické popáleniny. A nejsou hluboké. A zcela určitě Agent Orange nedělá chirurgické řezy do hloubek těla a neodstraňuje orgány. Takže, aby toto řekla při vší své zkušenosti a znalosti – aby s tímto nesmyslem vyšla ven, to byl docela šok. A kdo by teď asi používal Agent Orange proti brazilskému civilnímu obyvatelstvu? A je to docela vážné obvinění proti samotné americké vládě -, že by si teď s touto věcí pohrávali v Brazílii!?“
Richard D. Hall:
„My jsme také dostali vyjádření od profesora Tonyho Freemonta. Vy jste s ním komunikoval v pozdních 90. letech a počátkem roku 2000 a ukázal jste mu fotografie toho brazilského muže.“
David Cayton:
„Tony Dodd sem přišel s profesorem Freemontem. Je to lidský patolog. Zabývá se patologickou prací pro britskou policii a lékařskými kriminalními případy ve Spojeném království. A on viděl spoustou fotografií zvířat a Dodd dokonce přinesl jednu od Lindy, protože já jsem neměl mnoho svých vlastních fotografií, jelikož jsem se tímto výzkumem nezabýval tak dlouho. A Freemont těmi fotografiemi prošel. A Tony Dodd pak otevřel obálku a vytáhnul 6 nebo 7 fotografií toho brazilského muže a položil je na stůl. Před Tonyho Freemonta, který byl ve velkém šoku. Tony se odmlčel a prohodil nějakou poznámku téměř sám pro sebe: ‚Já skutečně nevím, jak bychom to my byli schopni vůbec udělat.‘ Takže mluvil o své profesi. Řekl ‚my‘ – jeho povolání jakožto patologa.“
Richard D. Hall:
„Takže to řekl profesor patologie a vy jste to zachytil na pásce a snad si to můžeme později vyslechnout. Jestli tu pásku najdeme. To jste nahrál vy.“
David Clayton:
„To setkání bylo zaznamenáno na audio. Se souhlasem Tonyho.“
***
Richard D. Hall:
Na konci roku 2009 jsem nejméně dvakrát navštívil Wales ve snaze udělat interview s Derekem Goughem, ale přimět ho, aby se mnou konečně souhlasil promluvit, bylo zpočátku obtížné. Nebyl se mnou ochoten mluvit, protože v roce 1997 dostával vážné hrozby a také měl v domě podezřelý požár krátce poté, kdy informoval policii, že vlastní tuto informaci. Informace obsahovala 11 kopií barevných fotografií 2 zohavených mrtvol. Policie od něj tyto fotografie odebrala. Derek se pak rozhodl tento příběh předat někomu jinému, protože se bál o svůj vlastní život. A tak všechny fotografie a informace předal nyní vysloužilému policejnímu důstojníku a badateli UFO, Tonymu Doddovi. To se dá potvrdit prostřednictvím Tonyho knihy “Alien Investigator” (Vyšetřovatel mimozemšťanů). Jméno Dereka Gougha je uvedeno v poděkování v přední sekci knihy od Tonyho Dodda. Tony na stránce 257 popisuje příběh Dereka Gougha, i když se na něj neodkazuje jménem.
Výňatek z knihy „Alien Investigator“:
Další důvěryhodný kontakt, s nímž jsem měl několik rozhovorů, mi poskytl podrobnosti o týmu „rychlé odezvy“, který byl zaveden vládou Margarety Thatcherové jako důsledek její spolupráce s prezidentem Reaganem. Znovu platí, že tento tým byl sestaven z elitních sil a byl v trvalé 24-hodinové pohotovosti, aby byl posílán na místa, kde se odehrálo jakékoliv přistání nebo havárie UFO. Nosili pagery, které je přivolaly, kdykoliv byli zapotřebí. Vrtulníky byly trvale připraveny k jejich převozu na scénu havárie. Jejich prací bylo uzavřít místa před veřejností a – pokud to bylo nutné – evakuovat veškeré civilisty, kteří bydleli v zabezpečených obvodech. Zřídili dva kordony: jeden těsný kordon kolem UFO a pak jeden širší, aby byla celá plocha izolována do několika stovek metrů.
Také byli posíláni na místa se zmrzačenými zvířaty a lidmi, což je šokovalo a zděsilo. Jak jeden z mých kontaktů řekl, oni byli schopni akceptovat hrůzy války, ale nebyli zvyklí na takové brutální rány na zvířatech a lidech v době míru. A to tajemství, jež obklopovalo celou operaci, v něm zanechalo pocit, že jeho povinností bylo upozornit veřejnost na to, co se děje. Naneštestí jeho první kontakt byl s nezkušeným mladým nadšencem UFO.
Richard D. Hall:
„Kniha se zde odkazuje na Dereka Gougha, který jejich konverzace tajně nahrál.“
Pokračování z knihy:
A tento mladý muž tyto nahrávky přehrál jiným badatelům UFO a také o všem mluvil na jejich schůzích. Byl velmi naivní, protože během několika dní v jeho kanceláři vypukl podezřelý požár a všechny jeho soubory shořely. Uvědomil si, že toho na něj bylo příliš a kontaktoval mě. Zněl vyděšeně. Jeho manželka se tak strašně bála, že se od něj odstěhovala a opustila ho. Naštěstí jsou nyní opět dohromady, ale dal mi jasně najevo, že s tímto vyšetřováním nechce mít nic společného a předal ho mně.
Výše zmíněný vojenský informátor se také najednou rozhodl, že to byla chyba o tom mluvit a byl se mnou velmi opatrný, když jsme spolu poprvé mluvili. Musel jsem mu poslat kopie svého řidičského průkazu a důkaz, že jsem u policie, než se mnou konečně souhlasil mluvit. Řekl mi, že o mně diskutoval se svými kolegy z týmu „rychlé odezvy“ a oni souhlasili, aby mi pomáhal tak dlouho, dokud to bude velmi diskrétní. Všichni sdíleli jeho názor, že veřejnost o tom byla ‚držena ve tmě‘. Zúčastnili se havárek a přistání UFO po celé Evropě, včetně Španělska a Německa.
Neměli dovoleno dělat žádné záznamy o tom, co viděli, ale jemu se podařilo některá mrzačení vyfotit a také propašoval ven nějaké úlomky, které zvedl na místě havárie. Na jednom místě ve Španělsku bylo kolem havárie UFO rozházeno několik lidských těl. Všichni byli nazí a bez jediného chlupu či vlasu na těle a všichni byli znetvořeni tím, že měli odříznuté končetiny a jiné části těla. (Konec výňatku z knihy „Alien Investigator“.)
Richard D. Hall:
„I když se o tom Tony ve své knize nezmiňuje, měl u sebe od Dereka Gougha 11 fotografií, jež ukazovaly dvě zmrzačené mrtvoly, které byly tímto vojenským týmem objeveny v Brecon Beacons asi v roce 1990. Takže my si myslíme, že Tony asi všechno do své knihy nedal.“
David Cayton:
„Ne, ne. To bylo příliš choulostivé. Byl stále velmi loajálním služebníkem královské koruny. Jako policista sloužil 25 let a myslím si, že se nemohl vyrovnat s informacemi, které měl a s jeho věrností ke svým minulým zaměstnavatelům a ke vládě.“
Richard D. Hall:
„Také existuje několik případů, o kterých se Tony Dodd ve své knize nezmiňuje, ale on o nich řekl vám.“
David Cayton:
„On se mi svěřil. To bylo v North Yorkshire v Dalby Forest, což je část národního parku v North Yorkshire a tam je obrovská plocha lesa severně od Pickeringu, jižně od stanice včasného varování Farmingdale, takže na jih od Whitby. Je tam takový masivní prostor a tato oblast byla zcela nechvalně známá kvůli mrzačení zvířat. Tonymu byla mnohá nahlášena člověkem, který pracoval u Komise pro lesní hospodářství a jehož ve své knize nazývá Cedar. A byli to jeleni, jezevci, ovce, dokonce i liška a velice často byli hlášeni na poměrně malé ploše. V jednom incidentu to blokovalo silnici. A jeden ze svědků nahlásil Tonymu, že tam byla policie s nějakým vojenským personálem, jenž úplně zablokoval celou silnici, dokud se všechna zvířata neodstranila.“
Richard D. Hall:
„Ale to je všechno v Tonyho knize.“
David Cayton:
„Ano, o tom je psáno v jeho knize, ale všechno se odehrálo v Dalby Forest. Takže si myslím, že je to zcela důležité, že to místo během několika málo let nabylo historii mrzačení zvířat, která byla všechna nalezena v lesní oblasti Dalby kolem Ravenscar a na ploše u South Whitby a dalších okolních místech. Takže mně řekl o mrzačení lidí, o kterých věděl – případně od téhož vojenského chlapíka – a během stejného období, ne více než tří týdnů, tam bylo také nalezeno sedm lidských bytostí. Ale já si nemyslím, že se všech sedm našlo dohromady. Bylo to sedm různých těl a já si nepamatuji, jestli to byli muži nebo ženy, kdož byli v této konkrétní oblasti nalezeni, ale měli klasická zranění zmrzačení: vyřezané jazyky, strhnutý povrch čelisti a chybějící oči.“
Richard D. Hall:
„Je zajímavé, že měli odstraněny všechny vlasy.“
David Cayton:
„Ano, a to byla skutečně velmi zvláštní věc. Nikdy jsem na to předtím nenarazil a nevím, jestli na to předtím narazil Tony. Ale všechna těla byla úplně bez chlupů a vlasů. Víte, vlasové folikuly byly nějakým způsobem odstraněny a všechny vlasy byly pryč. Ale to nebyly jenom vlasy na hlavě nebo vousy nebo pubické ochlupení. To bylo po celém těle.“
Richard D. Hall:
„A to je podobné tomu, co Derek Gough popsal v případě Brecon Beacons.“
David Cayton:
„Přesně tak. Je to zajímavé. Jen jsem chtěl říct, že oficiální úřady měly v záloze nějaký krycí příběh v tom případě, že by něco uniklo do médií. Tony si myslel, že to bylo docela humorné. Ten krycí příběh byl, že někdo do polí vyhazoval manekýny nebo figuríny.“
Richard D. Hall:
„Ale jsou zde ještě další případy, o kterých se možná ten armadní chlapík Goughovi nezmínil, ale myslíme si, že je předal Tonymu. Jedním z nich byl případ ve Staffordshire.“
David Cayton:
„Ano, ano. Tony se sice zmínil o těch sedmi tělech v Dalby Forest v Yorkshire, ale byl tam také případ, kdy byla ve Staffordshire nalezena osmiletá dívka. Nemyslím si ale, že mi řekl, kde přesně v Staffordshire to bylo, ve kterém roce se to stalo, či v jakém přesném stavu bylo její tělo nalezeno, ale naznačil, že její zranění byla v klasickém stylu operace – všechny obvyklé věci byly odstraněny, odstraněn povrch čelisti a to ostatní, bylo to samé svinstvo. Bylo to velmi čisté a opět bez krve. A co se týče těch sedmi těl v Dalby Forrest, tak tam také podle informací nebyla zaznamenána vůbec žádná krev. A ta dívka v Staffordshire – myslím, že to bylo v oblasti Cannock Chase, protože kolem Chase bylo velmi hodně aktivity UFO.“
Richard D. Hall:
„Další případ zahrnuje vozidlo 4×4. Tentokrát jsme zpátky na Brecon Beacons.“
David Cayton:
„Správně, ano. Díky za připomenutí. To byl další. To bylo opět v Brecon Beacons. A bylo to zajímavé. To byla celá rodina ve 4×4 vozidlu. Já nevím přesně, jaký to byl model. Já si nevzpomínám. A oni byli po určitou dobu nezvěstní a tak se po nich začalo pátrat, aby je našli. Nejprve našli vozidlo, ale bez pasažérů. To bylo na nějakém vzdáleném místě. A hned si všimli, že všechna sedadla byla velmi neobvyklým způsobem vytržena ven. Co tím měl přesně na mysli, nevím. A během jednoho nebo dvou dnů pak našli celou rodinu. Máma, táta, chlapec a dívka. Jejich stáří není známo. Pokud mi to řekl, já si to nepamatuji. A oni byli všichni prostě položeni na trávě na straně silnice – a znovu s klasickými ranami mrzačení.“
Konec 1. části ze 3
http://www.richplanet.net/
Překlad: Irena Nemec
Žadný komentář
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
K výše uvedenému článku můžete napsat komentář. (Tato funkce je aktivní pouze pro registrované návštěvníky portálu.)
Napiště svůj komentář