PROJEKT SERPO (seriál – 7. díl)

PROJEKT SERPO (seriál – 7. díl)

(15tý e-mail od Anonyma, 9. března 2006)

Jak již bylo řečeno, mluvit s EBENy o vědě bylo dost obtížné. Jak jim například sdělit něco o Einsteinovi? Měli jsme potíže vyprávět jim o naší vědě, avšak zdálo se, že chápou naši fyziku a chemii rychleji než my. Podařilo se nám zjistit některé podivné věci ohledně jejich technologie. Nejdříve jsme se rozhodli otevřít jeden z jejich lokátorů, které nám umístili na opasky. Nebylo to snadné. Nemělo to žádné šrouby ani matice, které by to držely pohromadě. Museli jsme tu věc rozbít. Elektronika uvnitř se nepodobala ničemu, s čím jsme se vůbec kdy setkali. Nebyly tam tranzistory, elektronky, usměrňovače, cívky ani jiné elektronické součástky jako v naší technologii. Ta věc měla jen dráty a v nich, na určitém místě, nějaké výdutě. Byly to vlastně dvě součástky a žádnou z nich jsme nikdy neviděli. Nemohli jsme použít naše měřidlo frekvencí pro určení frekvence, kterou bychom vysílali a přijímali. Bylo to nad naše schopnosti. 633 a 661 použili nějaké jiné zařízení k analýze té věci, ale nedařilo se jim to pochopit.

Zeptali jsme se na to EBENa vědce, kterému jsme říkali EBE4. Problém však byl s překladem EBE2, protože EBE4 nemluvil anglicky. V překladu jsme se úplně ztratili, i když EBE2 odváděla v angličtině docela dobrou práci. Ukázali jsme EBE4 jednu z našich přenosných vysílaček. Byla to Motorola s rádiovými vlnami FM a byla pro nás docela složitá. Byla nová a měla čtyři kanály. 661 vysílačku před EBE4 rozebral a popisoval součástky a různé krystaly, které používáme pro naladění frekvence. EBE4 to nechápal. Zdálo se, že je z naší vysílačky bezradný, stejně jako my z té jejich. EBE2 nám řekla, že EBE4 nerozumí naší vysílačce a nechápe ani to, jak může fungovat. Tím vzniklo naše dilema. Jak si můžeme vyměnit vědce? Každá z našich civilizací se musí učit od té druhé. Rozhodli jsme se, že začneme se školením. První den byl docela perný. Začali jsme s jednoduchými věcmi, o kterých jsme si mysleli, že by mohly být podobné tomu, co znají. Vybrali jsme světlo. 661, který již předtím něco trochu vyučoval, začal s vlnovými délkami. 661 začal s neviditelným světlem a rozdílnými angstromy (Anders Jonas Angström – švédský fyzik; jednotka světelného spektra – pozn. překl.). Pak jim 661 ukázal světelné spektrum. 661 jim ukazoval kosmické paprsky a to, jak je měříme. Poté jsme přešli na záření gama, rentgen a ultrafialové světlo. 661 jim vysvětlil, že světlo je to, čemu říkáme elektromagnetické vlny. Po celou periodu dne EBENů vysvětloval 661 vše, co věděl o světle, frekvencích a popisu frekvenčních vln. Během této doby přišli i další EBENi a poslouchali.

EBE2 byla mimořádně vytížena překládáním dotazů. Měla potíže vysvětlit všechno, co 661 vykládal, protože neznala na vše slova v jazyce EBENů. Zato odvedla výbornou práci při popisování toho, co 661 říkal. Nemyslím si, že EBE4 všechno, co 661 říkal, pochopil, ale netrvalo to dlouho, a EBE4 si uvědomil, co to 661 vlastně popisuje. 661 pak ukázal EBE4 návod na opravu pro jedno z našich testovacích zařízení. Protože všechno, nebo téměř všechno, co jsme si přivezli, patřilo armádě, byl to vojenský manuál. Tento návod obsahoval schéma obvodů. EBE4 se v tom úplně ztratil, ale nakonec pochopil, že 661 mu ukazuje to, co se nalézalo uvnitř testovacího zařízení. 661 pak začal vysvětlovat základy elektřiny, Ohmův zákon, různé vzorce k výpočtu voltů a ampér. EBE4 byl zjednodušeně řečeno zmaten.

Ale jiný z EBENů, který si to přišel poslechnout, to rychle pochopil. Tomuto EBENovi jsme říkali EBE5 nebo také „Einstein“. Byl chytrý, neobyčejně chytrý. Po třech letech jsme se tedy nakonec setkali s EBENem, který dokázal naši vědu pochopit. Jediný problém byl, že neuměl anglicky, ale kladl nám otázky, což EBE4 nedělal. Ačkoli to trvalo několik vyučovacích lekcí, EBE5 pochopil, co znamená každé z písmen ve vzorci a nakonec chápal i to, co děláme. Tento EBEN musel mít IQ kolem 300. EBE5 nakonec řešil jednoduché problémy, které mu 661 předkládal. Základy elektřiny, řešení množství odporu v obvodech a jiné podobné jednoduché věci. Bylo to pozoruhodné. EBE5 coby student byl prostě eso! Nemohli jsme se toho chlapa zbavit. Chodil pořád kolem nás a na vše se prostřednictvím EBE2 vyptával. Když EBE2 nebyla k dispozici, prostě jen ukazoval a krčil rameny. Mluvili jsme s ním anglicky nebo mu to 420 či 475 překládali. Ale jen 420 chápal většinu toho, co EBE5 říkal.

To mě přivádí k další zajímavé věci. EBE5 vypadal trochu jinak než většina EBENů. Během několika posledních let jsme si všimli, že někteří z EBENů, zvláště ti, kdo žili na severu, vypadali jinak. Jejich hlavy se zdály být větší. Jejich tvář jako by byla více vystavena vlivu povětrnostních podmínek. EBE5 je ze severu, žije ve druhé vesnici od té naší na severu. Vzdálenost je přibližně 5 km. Sestavil jsem mapu se 4432 vstupy, která zobrazovala všechny vesnice na severu. Jsem si jist, že měli ještě dál více vesnic, ale ty jsme prozatím nenavštívili. EBE5 také neměl žádného přítele, to bylo divné, ale nikoli zcela neobvyklé. Setkali jsme se už s několika EBENy bez přátel. Neprobírali jsme se osobním životem EBE5, ale 518 o to stál. V jednom zápise o technologii EBENů jsem vysvětloval šrouby, matky apod. Oni žádné nemají. Všechno, co vyrábějí, je zapečetěné jakýmsi druhem tmelu nebo tavící technologií. Když jsme navštívili jejich výrobní závod, byli jsme udiveni, jak účinně vyráběli nábytek, helikoptéry nebo létací stroje. Stále jsme však neviděli jejich hlavní výrobnu vesmírných plavidel. Asi je to někde daleko na západě či jihu. Jsem si jist, že ta místa jednou navštívíme. Pořád na to máme 7 let nebo přinejmenším 7 pozemských let.

Jak jsem se již předtím zmínil, naprosto jsme ztratili pojem o pozemském čase. Vzdali jsme to již před lety. Přesměrovali jsme náš čas na čas EBENů, který je mimořádně komplikovaný, jak už jsem se zmínil.

Dnes jsme měli svátek. Jaký? Spotřebovali jsme naši poslední přídělovou potravu, ale EBENi se o naši stravu moc nezajímali. Zabili jsme pro tu příležitost zvíře. EBENi nám dovolili zabíjet zvířata pro maso. To maso nebylo špatné. 899 říkal, že to chutná jako medvěd, kterého jsem já nikdy nejedl. Ale EBENi se na nás dívali velmi divně, když jsme maso jedli. Je to zvláštní, oni mohou klonovat zvířata a ostatní bytosti, ale nejedí maso. Jsou tak zvláštní. Ale dovolují nám dělat cokoli, co chceme. A my jíst maso potřebujeme kvůli bílkovině. Spotřebovali jsme poslední sůl a pepř, které dělaly jejich jídlo stravitelnější. EBENi totiž nemají nic podobného soli ani pepři. Mají tu bylinky jako my, něco jako oregano. Má to ostrou chuť, ale začalo nám to chutnat. Svátek byl skvělý. Účastnili jsme se tanců, které EBENi měli skutečně rádi. Měli z tance potěšení a hráli také své podivné hry.

Hrála se hra – něco jako šachy, kde EBENi stáli ve velkých oddělených čtvercích. Čtverce byly rozděleny na 24 částí. Každá řada měla další dva jakési body. Jak a proč se po nich EBENi pohybovali, bylo pro nás záhadou. Jeden z EBENů řekl slovo a nato se jiný EBEN pohnul. Vypadalo to, že jde o týmovou hru. Na každé straně bylo šest EBENů. Nemohli jsme na to přijít, ale nakonec EBENi tancovali každý s každým na znamení vítězství. Bylo to legrační. Můj tým hrál softball s několika nosatými EBENy, kteří se tu hru naučili, tedy alespoň její většinu. Stále však nemohli přijít na to, že je třeba chytit míč dřív, než dopadne na zem. Ale byla to legrace.

Mezi EBENy jsme našli některé mimořádně nadané atlety. Také jsme našli naopak takové, kteří neměli žádné atletické schopnosti. Jako u lidí. Náš softball skončil, když začalo pršet. Šli jsme do společenské budovy. Najedli jsme se a pak odešli do naší obytné čtvrti. A stejně jako každý den patřil jeho konec poradě. Zkontrolovali jsme psychickou kondici i zdravotní stav každého z nás. Náš den končí a nám začíná osmihodinový spánek. Jak jsem se již zmínil, EBENi mají jinou časovou periodu. Odpočívají čtyři hodiny po každých 10 pracovních hodinách. Musíme však vzít v úvahu, že jejich hodina je delší než ta naše a i jejich dny jsou delší. Takže jsme přestali používat náš čas a používali jsme čas EBENů. Je obtížné tomu porozumět, ale toto je pouze deník. Až se vrátím na Zemi, budu moci vysvětlit časový rozdíl, i to, jak jsme používali jejich čas místo toho našeho. Píši o čase v každém zápise v diáři, ale je důležité zmínit, že i když jsme jejich čas používali již tři roky, snažili jsme se používat také jejich dvě slunce k propočtu času, ale to nefungovalo. Zkoušeli jsme rovněž používat naše hodinky, ale ty zase nefungovaly. Tak jsme se nadobro vzdali našeho času a používali časovou věž EBENů. Každá vesnice jednu měla a bylo pak snadné pochopit jejich symboly. Každý symbol znamenal určitou dobu a určitou pracovní periodu.

EBE2 k nám přišla po svátku a měla starost o 754, který onemocněl. Ale uzdravil se. Nevěděli jsme, co mu bylo, ale 700 jej vyléčil penicilinem. Od té doby, co jsme sem přijeli, trpěl každý z nás jakousi nevolností, kromě 899. Ten byl odolný jako skála. Špatně mu nebylo, nebylo mu ani zima. 706 a 754 si vedou podrobné záznamy o každém členu týmu a o jejich zdravotní a fyzické kondici. Od té doby, co jsme přijeli, jsme se snažili zavést přísný fyzický cvičební program. Někdy jsme jej dodržovali, jindy ne. Ale všichni jsme v docela dobré kondici, alespoň fyzicky. Duševně, to je něco jiného.

Některým členům týmu se stýská po Zemi, tak jako mně. Ale žádný člen týmu se nezhroutil, ani nepotřebuje žádnou psychologickou pomoc od 700 či 754. Naše prověrka byla skvělá. Být stále zaměstnán, to je náš lék. Extrémně jsme se zatěžovali, bádali jsme a plnili cíle naší mise. Na jedné ze schůzek, konané nedávno, jsme se 203 a já rozhodli vzdát se vojenských pozdravů a salutování pokaždé, když se vidíme. Rozhodli jsme se, že budeme respektovat naše vojenské hodnosti a způsoby, ale přestaneme salutovat. Všichni členové týmu souhlasili. Neměli jsme s tím žádný problém. EBENi na nás vždycky zírali, když jsme na sebe salutovali. Ale i oni mají své pozdravy. Jejich pozdravy se řídí konkrétním denním časem. V určitou dobu se objímají, jindy se zase dotýkají prsty či se pro změnu uklánějí. Stále jsme nepřišli na to, proč to tak dělají. EBE2 vysvětlovala, že to je jejich formální zdravicí metoda.

EBENi žijí velmi přísně určeným životem. Udržují si pravidelně zorganizovaný styl života. Viděli jsme sice nějaké výjimky, ale jen pár. Armáda každého přísně vede. Armáda se chová jako policejní složka, jak jsem se již zmiňoval. Vojáci nenosí žádné zbraně, ale mají různé uniformy a každý EBEN uniformu respektuje. Vojáci po celou dobu hlídkují. Chodí ve dvojicích a zdají se být mimořádně přátelští, ale mohou být velmi přísní. Viděli jsme dva EBENy jít přes pole. Dva členové armády se k nim rychle přiblížili a ukázali na budovu. Oba EBENi zašli do budovy s vojenskou stráží. Členové armády na ně něco řvali. V tu dobu nebyli ani 420 či 475 k dispozici k překladu, ale došlo nám, že tito dva EBENi porušili nějaký zvyk nebo zákon. Armádou jsme byli také varováni, že když se k něčemu nachomýtneme, neměli bychom se do toho plést. Armáda je velmi zdvořilá, když s námi jedná, ale nedovolí nám porušit žádný jejich zvyk nebo zákon. Když jsme poprvé zabili jednoho z jejich písečných hadů, dostavilo se na místo šest členů armády a stálo nás to hodně diplomacie, abychom se z toho vymluvili. Ale armáda se nás nikdy nedotkla, ani nás nijak nezastrašovala. EBENi se  nám přizpůsobili, stejně tak jako my jim. Pokračovali jsme ve své misi a oni nám umožnili dělat, co jsme chtěli.

Jednou z pro nás zakázaných věcí bylo nevstupovat do jejich soukromého domu. Jednou jsme to udělali a byli jsme zdvořile vyvedeni vojenskou eskortou ven. Zdálo se, že to vzali až moc vojensky, než bylo ve skutečnosti třeba.

Jak jsem se již zmiňoval, nenosili zbraně. Jen vzácně jsme vídali jejich vojáky se zbraněmi. Viděli jsme je během jejich poplachu, který jsme před časem zažili.

Krátce po jedné z našich odpočívacích period přišla do naší obývací jednotky EBE2. Byla rozrušená a řekla nám, abychom zůstali uvnitř a nevycházeli ven z naší obývací čtvrti. Zeptali jsme se proč – a EBE2 řekla, že na jejich oběžnou dráhu vstoupila neznámá kosmická loď. Zároveň nás EBE2 ujistila, že se armáda o tento problém postará. Přirozeně jsme se i my uvedli do stavu pohotovosti. Vydali jsme zbraně a postavili se na stráž v naší obytné oblasti. Porušili jsme její instrukce a vyšli ven. Pozorovali jsme oblohu a viděli na ní hustý letecký provoz. Pak jsme uviděli všechny členy armády se zbraněmi a s něčím, co vypadalo jako polní stohy. Byli v plné polní, jak to 899 nazval. Poplach netrval příliš dlouho a EBE2 se vrátila, podívala se na nás s trochou zvědavosti – a pak nám sdělila, že je vše v pořádku a že byl poplach odvolán. Zeptali jsme se jí, zda byla ta neznámá loď identifikována. Řekla, že to nebyla loď, ale jen kus vesmírného úlomku a abychom to tak nechali. Nevěřili jsme jí, ale nevěděli jsme, jak se případně dozvědět více. Vrátili jsme se tedy ke svým běžným povinnostem.

Překlad: Karel Rašín – 2015; dokorekce/redakce: Iva Jelínková, Dana Rašínová

Více třeba zde:

http://www.serpo.org/

«

Další díly tohoto seriálu zde:

PROJEKT SERPO (seriál – 8. díl)

«

PROJEKT SERPO (seriál – 9. díl)

«

PROJEKT SERPO (seriál – 1. díl)

«

Více také zde:

Nové vyšetřování podpořené MUFON Journal ukazuje: zpochybňovaný dokument MJ-12, odkrývající mimozemský kontakt, je pravý; – dr. Morrison nahradil dr. Sagana