5 Konkrétní případy blízkých setkání

„Tomu, kdo prohlásí, že se s nimi setkal, se společnost obvykle vysměje, a to dává cizím bytostem úplnou volnost. Je úplně jedno, co udělají – mohou si být jisté, že budou ignorovány,“ Whitley Strieber.²⁰

5.1 Výlet do kosmu

V roce 1992, v září 12., měl pan Honza neobvyklý zážitek: „Tu noc jsem šel spát ve 20 hodin, ale nemohl jsem usnout. Přibližně v jednu hodinu v noci jsem byl stále ještě vzhůru a v okně jsem uviděl šest teček, které se velkou rychlostí blížily. Pak se zastavily a jedna z nich se začala přibližovat, až najednou zmizela. Znenadání se v mém pokoji objevila záhadná postava. Stála asi 10 cm nad kobercem. Mohla měřit asi 160 cm, možná i méně. Tělo měla průsvitné, ale předměty, které stály za ní, nebyly vidět. Stála na místě a koukala před sebe. Upoutal mě na ní velký plochý nos, veliká hlava s vysokým čelem a zapadlýma očima. Uší jsem si nevšiml. Postava mně připadala podvyživeně. Já jsem vůbec nevěděl, co mám dělat, a tak jsem to oslovil a řekl jsem „ahoj“. Bytost otočila hlavu a koukala na mě. Pak jsme se spolu, nevím jak, objevili na zahradě, ale bylo to v létě!

Já stál, vedle něco a on ukazoval na kytky, trávu, strom a brouky. Naše zahrada ale vypadala úplně jinak, nebyl tam skleník ani plot a stál v ní pouze jeden strom. Náhle všechno zmizelo, já byl zase v posteli a vidím, jak vstává bratr a jde k oknu. Byla tma, ale zvenku svítilo do našeho pokoje světlo. To světlo bylo modrobílé a byly vidět paprsky jako od slunce. Bratr došel k oknu a to světlo zmizelo. Já jsem to pozoroval, ale najednou se mně chtělo hrozně spát. Usnul jsem. Za chvíli se probudím a jsem v kosmické lodi. Stál jsem uprostřed ní a díval jsem se velkým hranatým oknem, jak letíme od Země. Země byla rozdělená do dvou barevných odstínů, zelené a bílé. Sám sebe jsem se ptal, co to znamená, a něčí hlasy mně odpovídaly, že tak jsou označena místa, kam létají často a kam málo. Bylo mi také něco předváděno na velké obrazovce. Ovšem já si dokážu vzpomenout jen na něco. Pak jsme letěli strašně rychle zpět a svět se změnil na hranoly – černý, šedý a hnědý, avšak brzy přibyly další barvy, a my létali okolo těchto hranolů.

20 – Podle Lenkových, 2010, str. 13