12 Rozhovory

12.1 Rozhovor s panem Karlem Rašínem

12.1.1 Otázka 1.

Co Vás motivovalo k zabývání se problematikou UFO a syndromu únosu?

„Mě tyhle věci začaly zajímat už v dětství. V podstatě tam to začalo. Někdy v pubertě, možná i ještě dřív, jsem začal pociťovat, že některý věci, co říkají vědci, mě přišly, že tak nejsou. Nebo jsem s nimi prostě nějak vnitřně nesouhlasil. Ku příkladu jednou z nich bylo, že jsme z opice, to mně přišlo již v té době, pocitově – čistě intuitivně, tak podivné, že jsem si říkal, že možná někdo snad ano, ale já určitě ne. Nakonec se tedy později ukázalo, že tato teorie, kterou jsme se pak všichni vydatně učili ve škole, vzala za své a tam jsem se začal zabývat záhadami, protože se mi dostaly do rukou knihy v té době, Erich von Däniken a Ludvík Souček, kteří se zabývali záhadami UFO a podobně. A mě to začalo zajímat, neboť jsem si říkal, že to je ta odpověď, která mi chybí. To je ten chybějící článek, tedy v mém pojetí. Tím jsem se vlastně dostal k UFO. Někdy v 80. letech, když se mi dostal do rukou novinový článek o tom, že nějaká žena z Moravy vypovídá o tom, že byla unesena mimozemšťany a že dokonce má někde potomky s nimi, tak jsem si říkal co to je, jak je to možný, kde to ty lidi vzali? Toto si přece jen tak někdo nevymyslí jako pohádku nebo jako sci-fi. To byl ten moment, kdy jsem začal psát do časopisu a zabývat se fenoménem konkrétně. Až potom jsem přišel do Záře, jak jsme se už o tom spolu bavili. Kde jsem ty projekty vedl, ale tento projekt už jsem měl sebou. Já už jsem měl asi 10 případů, než jsem přišel do Záře.“