Dokumenty, svědci, klíčová historická pozorování. Není to o víře v UFO, ale o vědomostech

– Třídní prezentace (Class presentation, tedy kratší cvičná práce, bez uvedení zdrojů) z kurzu Exo-101 Exopolitického institutu Dr. Sally – Karel Rašín

(Nově otevřený článek pro vás):

«

Často dostávám otázku ze strany veřejnosti, ale i médií, o tom, zda věřím na UFO. Nejprve v krátkosti, proč UFO není otázkou víry.

Za zhruba 70 let utajování vznikl systém, který má zprávy o mimozemšťanech omezit na minimum nebo je úplně vyloučit. To pomáhá udržovat nevěrohodnost, pokud jde o mimozemšťany. Mediální potlačování mimozemského fenoménu je tak úspěšné, že mnoho jedinců je přesvědčeno, že mimozemšťané prostě neexistují, protože by je média určitě odhalila. Celkově lze konstatovat, že globální systém řízení vytvořený pro mimozemskou přítomnost úspěšně dosáhl udržováním dostatečně pochybných informací v éteru takového klimatu, aby mainstream toto téma příliš nezajímalo. Zdárně se udržuje informace o mimozemšťanech v kategoriích nepravděpodobné, neuvěřitelné nebo směšné.

Pokud se nějakému významnému badateli v oblasti UFO dostane mediální pozornosti, pak média jistě přimějí ostatní, aby jeho názory odmítli nebo vtipem zvýšili faktor zesměšnění.

Nuže, jak je vidět, je po více než 70 letech řízení mimozemské přítomnosti na národní a globální úrovni úspěšné. Většina světové populace totiž žije bez jakéhokoli povědomí o významu mimozemské přítomnosti, neboť je její pozornost trvale odkláněna na nejrůznější věci a činnosti potřebné ke spokojenému žití.

«

Odhalování spisů UFO

Faktem, který se nedá popřít, je to, že fenomén UFO zaměstnává lidi po celém světě. Státní či vládní instituce jsou z tohoto jevu v hlubokých rozpacích. Říci to lidem, nebo to před nimi skrývat. Dlouho vítězilo: skrývat. Existují tu totiž nadnárodní zájmy, zvláště politické důvody, tajné agentury a soukromé korporace, které z utajení těží a mají prospěch. Nyní mluvím o USA a jiných národech, nikoli o České republice, kde je pojem UFO předmětem pohádky pro děti.

Od doby incidentu v Roswellu se UFO stalo zájmem téměř všech rozvědek v tajném režimu. Za dobu, kdy byl tento jev „poprvé oficiálně“ popsán ve 40. letech v USA (1947, Keneth Arnold), mnoho států registruje řadu svědectví od občanů, výpovědí svědků, různých setkání či komunikace s neznámými bytostmi apod. Mezi obzvláště utajované případy většinou patří svědectví příslušníků armády, námořnictva, policie nebo významně postavených osob, také lidí, kteří přímo pracovali na nějakém přísně tajném programu s mimozemskou účastí. Mnohé země sbíraly zprávy či hlášení o UFO a zakládaly je do svých spisů, o nichž místní veřejnost nebyla informována.

Některá data z vládních archivů byla sice zveřejněna už ve 20. století, avšak teprve počátek roku 2000 s sebou přinesl sílící tlak veřejnosti a ufologů na vlády a armády různých států za účelem dozvědět se pravdu o UFO a o důvodech jejího tvrdošíjného utajování. Proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím začaly některé země postupně své spisy zveřejňovat. Mezi takové státy se k dnešnímu dni řadí zhruba 21 zemí. Jinými slovy to znamená, že 21 států řešilo nebo sbíralo poznatky o UFO a skrývalo je před veřejností. Pokud skeptická veřejnost tvrdí, že UFO neexistuje a vše se dá jednoduše vysvětlit, pak je třeba upozornit na to, proč tyto státy (a zcela jistě nejsou jediné) se vůbec takovým jevem zabývaly, a ještě k tomu v utajovaném režimu, když nic není. Navíc je tu také jiná otázka: co je přimělo k tomu, aby své tajné dokumenty odhalily?

«

Svá akta UFO zveřejnily např. tyto státy:

• Peru (2013), Chile (2008), Argentina (2010), Uruguay (2009), Ekvádor (2009), Brazílie (2005, 2009), Mexiko (2004), Kolumbie.
• V Evropě: Švédsko (2016), Finsko, Dánsko (2009), Španělsko (2017), Itálie (2013), Francie (2007), Irsko (2007), Velká Británie (2006, 2008, 2011).
• Kanada (2009), Japonsko (2007), Nový Zéland (2010), Austrálie (2011).

«

Některá svá tajná akta UFO zveřejnily i USA. Před několika lety např. Národní archivy na popud FBI zveřejnily sbírku dokumentů o UFO (Black Vault).

Také na základě „svobody informací“ zveřejnily USA dokumenty „akta X“, která vedla DIA (Obranná zpravodajská agentura USA), sestaveny byly týmy na vyšetřování očividně podivných setkání.

Dost důležitým momentem historie bylo období kolem roku 2008 ve Velké Británii, kdy britské Národní archivy začaly na etapy zveřejňovat své svazky UFO. K dispozici je 25 položek sestávajících z více než 6 700 stránek, které obsahují různou politiku ohledně UFO, parlamentní otázky, mediální záležitosti, dále veřejnou korespondenci – a samozřejmě i zprávy o pozorování UFO. Celkově od roku 1950 do roku 2009 prošlo přes speciální útvar ministerstva obrany VB více než 10 000 zpráv o UFO!

„Jsou to pravděpodobně ty nejvíce fascinující a nejbizarnější vládní spisy vůbec kdy zpřístupněné veřejnosti,“ řekl Nick Pope, jenž byl pracovníkem sekce UFO na ministerstvu obrany VB mezi lety 1991 a 1994.

Pozorování neidentifikovaných létajících předmětů a mimozemských postav ve Velké Británii – další spisy brzy (2020) online na internetu

«

Spisy KGB

Součástí spisů KGB je tzv. „Modrý spis“, který byl odkryt veřejnosti v roce 2005. Tehdejší sovětský kosmonaut Pavel Popovič dostal tyto spisy od KGB, ovšem již v roce 1991, aby je prostudoval a postoupil veřejnosti. Spisy obsahují nesčetné popisy a zprávy o UFO, jak ze strany veřejnosti, tak od letců. Nejméně se jedná o 124 zpráv a hlášení o setkáních s UFO apod.

Také ruské námořnictvo odtajnilo staré archivy o UFO (2015)

Ruské námořnictvo relativně nedávno odtajnilo záznamy o pozorování neidentifikovaných objektů, které po technologické stránce přesahují vše, co dosud člověk vytvořil. Informoval o tom ruský zpravodajský web Svobodnaja Pressa. Záznamy z doby sovětské éry sestavila speciální skupina ruského námořnictva, v jejímž čele stojí zástupce velitele námořnictva, admirál Nikolaj Smirnov. Ta shromažďuje hlášení o nevysvětlených příhodách a fenoménech, které jí dodávají posádky ponorek a vojenských lodí. Dokumenty, které odtajnila, odhalují bezpočet případů, při kterých bylo zpozorováno UFO. Bývalý námořní velitel a známý ruský badatel a ufolog Vladimír Ažaža považuje tyto materiály za nesmírně cenné:

„Padesát procent pozorování UFO je spojeno s oceány, patnáct pak s jezery. To znamená, že UFO má tendenci zdržovat se u vody,“ poukázal.

«

Výjimečný stát: ČR

Česká republika je v tomto ohledu výjimečný stát. To jste nevěděli, že?

Víte proč? Všichni kolem mají své spisy UFO, jen my nikoli. My nic nemáme, neměli jsme a mít nebudeme. Nikdo nic nikdy neshromažďoval. Oficiálně. Nikdo nic neví…, a o čem to vlastně mluvíte? UFO? To vůbec neznáme. V České republice žádné spisy úředně nejsou, neví o nich ministerstvo, archivy, letectvo, armáda… Avšak, jedny takové dokumenty přece jen existují. Vede je a) civilní rozvědka a b) vojenské zpravodajství.  

«

Důležití svědci

Zahraniční kolegové za oceánem mi jistě prominou, když zde pojednám o svědcích, kteří jsou mimo USA, aby se nemluvilo neustále jen o Americe.

• Setkání v Emilcině – východní Polsko, 1978

Tento příběh je možná největší a nejznámější setkání 3. druhu v Polsku, které se týkalo UFO.

Dne 10. května 1978 71letý rolník Jan Wolski, občan vesnice Emilcin blízko Opola Lubelskiego ve východním Polsku, prožil blízké setkání s mimozemšťany. Na cestě na pole, poblíž lesní cesty, po které jel povozem taženým koňmi, byl zaskočen a následně osloven bytostmi (1,5 m), které měly obličeje zelenavé barvy. Dvě bytosti naskočily do jeho povozu a podle Wolského si sedly vedle něj a začaly s ním mluvit neznámou řečí. Původně je považoval za nějaké cizince, kvůli jejich šikmým očím a nápadným lícním kostem. Wolski s nimi dojel až k mýtině, kde stál objekt připomínající domek, který visel ve vzduchu ve výšce 4-5 metrů. Měl stříbrný vzhled s hladkými stěnami bez žádných oken a viditelných markantů. Objekt vydával bzučivý zvuk. Pod ním na trávě byla malá, jako by nástupní plošina. Náhle se před ním objevila další postava, která ho zvala k návštěvě daného objektu. Po nástupu na plošinu se najednou zvedli a vstoupili do vznášejícího se objektu. Vnitřek byl tmavý, ale osvětlený, bez žádného viditelného zdroje světla. Byly tam také malé lavičky. Přede dveřmi byli též nějací havrani, kteří mávali křídly a pohybovali nohama a zdálo se, že jsou znehybněni. Kolem byly další bytosti. Byly pomenší, asi 150 cm, měly temně zelené tváře. Jejich oblečení byl černošedý overal, pokrývající celé tělo bez jakýchkoliv spojů nebo zipů. Měly šikmé oči a místo úst tenkou štěrbinu. Mezi prsty měly tenké blány. Kolem sebe měly obtočený prstenec připomínající trávu. Hovořily neznámým jazykem. Wolského zaskočilo tempo dialogu: „Zdálo se mi nemožné, aby sobě rozuměly.“ Náhle vstoupila do místnosti vážnější osoba, po jejímž příchodu ostatní ztichly. Posunky mu bylo řečeno, aby se svlékl. Poté se ho dotýkaly „nějakými dvěma velkými talíři na různých částech jeho těla“. Při této proceduře entity jedly zvláštní potravu připomínající zmrzlý rampouch. Po pár minutách svého „bádání“ mu dovolily se obléci. Návštěva tímto skončila. „Dále jsem se rozloučil tím, že jsem sundal z hlavy svůj klobouk a řekl na shledanou a ony se rozloučily tím, že se uklonily. Celý čas se chovaly velice důstojně a chtěly mi i nabídnout jejich ‚slizké‘ jídlo, které jsem ale odmítl. Bez problému jsem sjel dolů po plošině a co nejrychleji jsem spěchal domů povědět všem, co mě potkalo.“

«

• Setkání v Rendleshamském lese v Suffolku, Anglie, prosinec 1980

Připomeňme si jen, že šlo o velmi dobře zdokumentovaný případ přistání UFO v Suffolku v Anglii. Incident se odehrál blízko tehdejší letecké základny královského letectva Woodbridge, kterou v té době využívalo letectvo USA. Jde o nejznámější případ UFO ve Velké Británii, který byl svým významem srovnáván s americkým Roswellem. Existuje mnoho svědků, a také i z řad vojáků a letectva. 

V ranních hodinách 26. prosince 1980 dva členové amerického letectva (John Burroughs a Jim Penniston) byli vysláni k vyšetřování podezřelého, patrně civilního letadla, které se možná zřítilo do lesa. Tam se setkali s neznámým objektem, který zjevně přistál v malém údolí v lese Rendlesham, jenž ležel mezi dvěma základnami (Bentwaters a Woodbridge). Hlídka spatřila jasně oranžové světlo, pohybující se dole mezi stromy. Objekt měl trojúhelníkový tvar. Objekt zespodu zářil modro-bílým a na vrchní části oranžovo-červeným světlem. Seržant Jim Penniston vše, co viděl, zakresloval do svého bloku. Vznikly tak dva obrázky, které jsou pro celé následující vyšetřování velice důležité, zvláště tedy, pokud by se jednalo o autentické nákresy. Jeden z obrázků ukazuje i symboly, které se nacházely z boku objektu. Penniston se dostal tak blízko, aby na trupu viděl podivné hieroglyfické symboly a opravdu se ho dotkl. Prý cítil statickou elektřinu a doplňuje, že povrch byl zvláštně teplý. Po nějaké době se plavidlo pomalu vzneslo nad stromy a pak zmizelo vysokou rychlostí. Následná analýza místa přistání ukázala, že v půdě jsou tvary trojúhelníku, popálení na stranách stromů a úrovně záření, které vědecký personál britského ministerstva obrany považoval za „výrazně vyšší než průměrné pozadí“. Na vojenském radaru byla krátce sledována UFA. O dvě noci později se UFO vrátilo a vystřelilo světelné paprsky na zástupce velitele základny a malý tým mužů, kteří tam šli vyšetřovat. Tentokrát červeně zářící objekt byl zpozorován i podplukovníkem Haltem. Ten se vypravil se svými kolegy na místo přistání. V jedné chvíli se objekt znenadání rozdělil na pět dalších samostatných objektů, které odletěly různými směry.

Šokující zpráva o Rendleshamském lese

«

• Vranovská přehrada 1987, ČR (ČSSR)
  

Krátce po obědě 12. července 1987 dostala posádka pokyn k hotovostnímu vzletu. Cílovým prostorem byl Vranov nad Dyjí. Po dosažení tohoto prostoru osádka obdržela informaci o cíli, který se nachází v Rakousku poblíž státní hranice a pokyn stoupat na výšku 2 000 metrů. Počasí bylo typicky letní s množstvím kumulů od 1 500 do více než 4 000 metrů nahoře; a dále přítomno množství koupajících se a opalujících se lidí dole. Nejprve byl hotovostní vrtulník naváděn podél hranic tam a zpátky mezi Vranovem a Slavonicemi s informací, že se cíl pohybuje směrem k vrtulníku, a to značnou rychlostí. Naše osádka si nejprve myslela, že je naváděcí stanoviště navádí na mrak, který se jeví na obrazovce radaru jako cíl. Kpt. Čestmír Tesařík (nyní, 2021, generálmajor – pozn. red.) řekl:

„Mysleli jsme si, že tam je nějaký lehký bezmotorový aeroplán. Ten jsme nenašli, takže jsme zahlásili, že nikde nic nevidíme. Potom nám bylo sděleno, že objekt se nachází už na naší straně, no a že máme vyhledávat, myslím, že směrem na Znojmo. No tak jsme vyhledávali směrem na Znojmo, párkrát nás tam otočili, na té výšce… já už si přesně nepamatuji, no a najednou operátor říká, že něco nad námi vidí. Vypadalo to jak nějaký válcovitý nebo doutníkovitý objekt… Odhadovali jsme tu vzdálenost tak 500, 1 000 metrů, mohlo to být, já nevím, tak deset, patnáct metrů velký nebo dlouhý, barva: .. no odlesky od slunce jako by tam bylo sklo, kabina nebo hliník nebo něco takového.“

„Proletělo to nad námi, toč,“ říká.

Kpt. Tesařík otočil stroj 40° doleva, vrtulník se však o několik desítek metrů propadl dolů. Nicméně cíl uviděl i on a snažil se jej sledovat. Na zemi podali hlášení, že cíl vidí a že vypadá jako letoun bez křídel. Ze země obdrželi pokyn zahájit palbu a cíl zničit. Potom asi nastala nejhorší situace v průběhu celého letu. Při letu v oblacích podle přístrojů hlásilo naváděcí stanoviště opět: … „cíl 6 km přímo proti vám, 4 km, 2 km, přímo proti vám…“

V té chvíli se ozval palubní technik a se slovy „rob niečo, ved ide proti nám“ asi utvořil rychlostní rekord v oblékání si padákového postroje. „…1 km, 800 metrů, 500 metrů, přímo proti vám, … právě jste se minuli vlevo…“. Po přistání osádka obdržela nařízení „z naváděcího stanoviště, od letovoda“: zničit veškeré záznamy radiokorespondence a parametrů letu.

«

«

«

«

Klíčová historická pozorování

• Pozorování pilota Kennetha Arnolda (Skalisté hory) 24. červen 1947

Asi kolem 15. hodiny, letěl ve výšce 2 743 metrů poblíž Mount Rainier, když koutkem oka zachytil nějaký záblesk. Otočil se a spatřil „procesí“ devíti velmi podivných objektů letících ze severu na jih před jeho letadlem DC-4. Arnold odhadoval jejich velikost asi dvou třetin svého letounu DC-4 a jejich rychlost propočítal přes 1 932 km/h. Letěly velmi rychle v jakémsi řetězu, jako hejno hus. Domníval se zprvu, že je to nějaký nový typ tryskového letadla, ale když objekty pozoroval, žádný ocas neviděl.

• Přelet flotily UFO nad Bílým domem 1952

Jednalo se o sérii neidentifikovaných objektů, které přelétaly nad Washingtonem, D.C.

Dne 19. července 1952, podle zprávy, poprvé zaznamenal sedm letících objektů na svém radaru Edward Nugen, letecký dispečer na mezinárodním letišti ve Washingtonu. Objekty se nalézaly asi 24 km jihozápadně od města. V této lokalitě však žádná letadla podle letového plánu neměla být a objekty nedodržovaly žádná zavedená pravidla.

• Incident ze Socorra, Nové Mexiko, 1964

Tento případ se odehrál 24. dubna 1964, věnovala se mu velká pozornost médií. Nejenže pozorování bylo učiněno několika svědky v různých částech Socorra, Nové Mexiko, kteří hlásili různá pozorování té samé události, ale je podstatné obzvláště proto, že hlavním aktérem byl policejní důstojník, Lonnie Zamora. Bylo to pro něj tak ohromující setkání, že jej to odvrátilo od rychlého pronásledování auta, které překročilo povolenou rychlost na dálnici 85, do něhož byl v tu chvíli zapojen, když poprvé tento „letoun“ spatřil. Uviděl gigantický kužel modrého světla stoupající asi 300 m do vzduchu, jejž považoval za nějaké plameny. V úžlabině spatřil nějaké „vozidlo“, pak dva malé humanoidy v bílých overalech a koutkem oka si všiml jakési podivné činnosti.

• Ruský „Roswell“

Dne 28. srpna 1991 byl, krátce před 17. hodinou pozorován extrémně velký objekt asi 600 m dlouhý a 110 m široký nad Kaspickým mořem. Pohyboval se ve výšce asi 61 km rychlostí 10 000 km/h. Z aerodromu Krasnodar byly poslány dva MiGy-29. Podle zprávy vypadal jako mohutná řiditelná vzducholoď, ale bez jakýchkoli vnějších podrobností. Povrch neodrážel slunce a vypadal jako šedá kalná ocel. Na vrchní části každé strany objektu byly dva kulaté „světlíky“, v průměru 1,6 m výšky objektu. Objekt nepodnikl žádnou nepřátelskou akci. Oběma stíhacím pilotům totiž úplně selhal palební ovládací panel, jakmile se snažili zahájit palbu, zatímco se přiblížili k objektu na 500-600 m. Objekt zvýšil rychlost a obě stíhačky se musely vrátit. Pak se objevily zprávy kolem září 1991, že se v horách Kazachstánu zřítilo nějaké plavidlo. Badatelská expedice vyrazila na místo, objekt našla, ale nemohla se k němu přiblížit, protože ten do vzdálenosti asi kolem 800 metrů vyzařoval šokové vlny, šířil nevysvětlitelný strach a všichni se museli vrátit.

«

Pochybovat o realitě UFO může jen ten, kdo se o toto téma vůbec nezajímá.

© 2019 Karel Rašín

Text vyhotoven: 24. září 2019, publikován na webu Exopolitika.cz poprvé 2. září 2021; redakce/dokorekce: D. Rašínová

«

Kurz Exo-101 – ÚVOD DO EXOPOLITIKY – základní kurz Exopolitického institutu

«

ÚNOSY DO UFO JAKO CELOSVĚTOVÝ PROBLÉM. Závěrečná práce (Term Paper) Karla Rašína z kurzu Exo-101 Exopolitického institutu (Havaj/USA)

«

Mimozemská historie a intervence na Zemi – Sumer; Biglino; Jmmanuel; Mariánská zjevení; Oršič; Tesla; Vrillon; Serpo. Jaderná sila, únosy, Země jako hřiště

«

Kurz Exo-102 – OBČANSKÁ DIPLOMACIE S MIMOZEMSKÝMI CIVILIZACEMI – druhý základní kurz Exopolitického institutu

«

Kurz Exo-103 – Nejlepší důkazy: SVĚDCI Z ŘAD ODBORNÍKŮ A STANOVISKA VŮČI PŘÍTOMNOSTI MIMOZEMŠŤANŮ – rozšiřující kurz

«

PERSPEKTIVA MANIPULÁTORA – Manipulátoři z řad parazitních mimozemských ras – Manipulátoři z řad mírumilovných mimozemských ras

«

KANADSKÝ EXMINISTR OBRANY PAUL HELLYER – náhled na jeho význam – žádá (žádal) USA o Odhalení informací o mimozemšťanech

«

Připravenost na kontakt ve Střední Evropě – KURZ EXO-101 EXOPOLITICKÉHO INSTITUTU DR. SALLY

«

PHIL SCHNEIDER – NELZE JEJ IGNOROVAT – PODROBNOSTI, NOVÉ ORIGINÁLNÍ SOUVISLOSTI, NADHLED NAD PŘÍPADEM

«

ASTRONAUTI NASA A POZOROVÁNÍ UFO: Armstrong, Aldrin, Irwin a Scott, McDivitt, Cooper, Lovell a Borman