GYULA KNOLL – Rozhovor s maďarským plukovníkem letectva ve výslužbě
GYULA KNOLL – Rozhovor s maďarským plukovníkem letectva ve výslužbě
Krátký životopis vojenského stíhacího pilota Gyuly Knolla
„Narodil jsem se v roce 1930 v jedné malé vesničce jménem Balsa blízko řeky Tisy v Maďarsku. V roce 1940, během letních školních prázdnin, přistál na nedaleké pastvině bombardér. Obsluha letounu se ubytovala ve školních třídách v budově školy. Po večerech jsme s nimi skrze okna vedli dlouhé rozhovory. Já jsem bydlel blízko školy, a tak jsem byl několikrát poslán něco pro ně nakoupit do sousedního obchodu. Jednou v neděli mě za odměnu vzali letci na letiště a nechali mě posadit do kokpitu pilota. Sice se mnou nevzlétli, ale viděli, že jsem štěstím a radostí sotva dýchal. Tolik přístrojů, co tam bylo, mně úplně zablokovalo srdce, a vůně benzínu prošla celým mým tělem a duší. Tenkrát jsem se rozhodl, že se stanu pilotem a ničím jiným. V roce 1949 jsem se přihlásil na leteckou důstojnickou školu.“
Absolvované lety během kariéry:
1952 – Jak-18
1952 – Jak-11
1959 – MiG-15
1960 – MiG-17 PF
1963 – MiG-19 PM
MiG-21 F-13
Celkem 4500 vzletů, 3500 letových hodin.
100 seskoků padákem z vrtulových letadel.
V roce 1970 byl poslán do invalidního důchodu jako plukovník.
«
«
Plukovník Knoll napsal několik knih v maďarštině:
- „Bátrak az égen“ („Odvážný na obloze“; kniha o historii formování armádního letectva v Maďarsku),
- „Istennel a hazáért /Repülő ászok és áldozatok a II. világháborúban/“ („S Bohem za vlast“ /Letecká esa a oběti ve druhé světové válce/; kniha o letcích 2. světové války),
- „Lovagok a keresztes háborúkban“ („Rytíři v křížových výpravách“),
- a konečně „UFO – Az elhallgatott valóság – Űrhajósok, pilóták hihetetlen vallomása a közeli találkozás nagy pillanatairól“ („UFO – Zamlčovaná realita – neuvěřitelná svědectví astronautů a pilotů o velkých okamžicích blízkých setkání“; kniha o pozorování UFO maďarskými piloty).
«
Rozhovor České exopolitiky s plukovníkem Gyula Knollem z roku 2014, u příležitosti maďarské UFO konference
GK: Jmenuji se Gyula Knoll, plukovník maďarského letectva. Jako letec jsem se dvakrát setkal s létajícím talířem a kvůli tomu chodím na konference, abych s tím seznámil veřejnost. Mám na toto téma několik publikací, mám i webovou stránku: https://sites.google.com/site/knollgyula/ .
KR: Ve kterém roce proběhlo to první setkání?
GK: Moje první setkání bylo, když jsem létal v Taszáru stíhačkou MiG-17 (PF) (21. července 1959). Byl jsem ve výšce 4000 m, byl to stroj s palubním radiolokátorem, nad městem Kaposvár. Před půlnocí jsem spatřil světlo, které mířilo ke mně. Zpočátku jsem si myslel, že to proklouzo z druhého vzdušného prostoru, to znamená, že když se dostane do mého letového prostoru, tak se srazíme. Totiž, dva roky předtím na stejném místě ve dne na mě naletěl jiný MiG-15 a zničil mi moji stíhačku. Musel jsem nouzově přistát. Celkově jsem měl za sebou jeden pád z 300 m výšky s MiGem a 9 nouzových přistání. Nyní si však říkám: v noci toho moc nevidím, nemůžu nic dělat. Říkám do vysílačky: Poslali jste někoho do mého vzdušného prostoru? Oni říkají: Nikdo tam není! Nato objekt přiletěl rychlostí 500 km/h a o 500 m výšce. Objekt mířil směrem na Rakousko, západním směrem. Tehdy jsem si myslel, že ten objekt je nějaký zázračná stroj ze Západu.
Když se objekt dostal nade mě, úplně to osvítilo mou kabinu, jako bych byl v denním světle. Říkám do vysílačky: Jak to, že tu nic není? Vždyť je nade mnou a letí na západ. Z rádia se ozvalo: Tak leť na něj a podívej se na to. Zrychlil jsem, MIG 17 v té době ještě neuměl letět rychlostí zvuku, a tak při rychlosti 1000 km/h jsem to zvednul do výšky. Říkám si: Zachytím to do radiolokátoru a zafixuji. A tehdy přišlo překvapení. Jako kdyby vystřelil z pušky, zrychlil tak, že mě zanechal daleko za sebou za pár vteřin.
Úplně jsem v kabině ztuhnul v hlubokém zamyšlení. V tu chvíli jsem ani nevěděl, zdali jsem již v Rakousku nebo kde? Cíl zmizel. Jdu na přistání. Přistál jsem. Věděl jsem, že to, co jsem viděl, nevyrobil člověk. To bylo UFO. Také jsem věděl, že až přistanu, o UFO hovořit nebudu.
Učil jsem vzdušnému boji 60 pilotů z letiště. Pokládal jsem jim otázky, jak napadat bombardéry. Oni odpovídali. A pak se jeden z pilotů zeptal: Šéfe, a jak sestřelíme UFO? A já se pousmál. Ostatní piloti se tomu, kdo položil otázku, vysmáli. Řekl jsem si: Když já teď začnu mluvit o UFO, tak i mně se vysmějí moji podřízení piloti… Možná, že řeknou nadřízenému, že Knollovi přeskočilo a stáhnou mě z letadla. Později jsem pátral a zjistil, že 30 % pilotů, vojenských i civilních, kteří mluvili o UFO, stáhli z letadla. Bylo pro mě štěstí, že jsem o UFO nemluvil, protože jsem záhy dostal první nadzvukovou techniku – MIG-19. Z celé republiky na to vybrali pouze 25 pilotů. Tehdy po skončení kurzu jsem byl jmenován velitelem nadzvukové letky.
«
«
KR: Můžete ten objekt popsat?
GK: Byl to kruhový objekt, byl velmi osvětlen. Viděl jsem ho v noci úplně zblízka. Podle světla jsem nakonec usoudil, že to mělo tvar létajícího talíře. Říkal jsem si, kdybych letěl rychlostí zvuku, měl bych ten létající talíř dohnat.
Ten večer jsem nemohl usnout. Nějaká elektřina mně prošla tělem, hlava mě nikdy nebolela. Měl jsem velké bolesti hlavy, že jsem jen čekal na ráno, až půjdu do kasáren. Tam mě již čekalo 10 pilotů, kteří měli v noci volno. Řekl jsem jim: Hoši, nevím, co to bylo, ale nebylo to dílo lidských rukou.
«
«
KR: Vaše druhé setkání?
GK: (1960 – Kaspické moře), (naše země obdržela také první MiG-19 PM létající rychlostí zvuku. Byl již vybaven dvěma motory, čtyřmi raketami a výkonným palubním radiolokátorem. V noci byl schopen ničit manévrující cíle v mracích. Velení k tomu vybralo nejlepší piloty maďarského letectva, včetně mě. A já jsem byl jmenován jejich velitelem. Byl jsem první, kdo létal pro vládu a generální štáb s nadzvukovým letadlem). Bylo třeba probrat pohotovost, protože kvůli tomu jsme byli vycvičeni. Dvě pohonné jednotky, větší radiolokátor.
Pak jsme letěli do Sovětského svazu s TU-54, podél hranic s Íránem do pouště Karakum vedle Kaspického moře na střelecký výcvik. Bombardér vynesl pod křídly nahoru dva cíle. Pro mě uvolnili cíl z pravého křídla. Já jsem na svém MiGu-19 PM nastavil dvě rakety a cíl sestřelil. Když jsem je odpálil – raketa se totiž rozletí na kousky a cíl jednoduše zlikviduje – otočil jsem se, aby mě nezasáhly trosky. Současně říkám do vysílačky, že jsem skončil úkol, zničil cíl a jdu na přistání. Všiml jsem si, že mi nefunguje rádio ani elektrický kompas a přístroje přestaly fungovat. Otočím se nalevo, napravo, ale stíhačka nic. Obě pohonné jednotky mi docházely. Říkám si, že se asi katapultuji a nouzově přistanu. Ať jsem na íránském území či na sovětském, já to provedu. Povedlo se mi však přistát a v nádrži jsem měl jen 20 litrů. Říkám inženýrovi: řekněte mi, proč jsem byl v takové situaci blízko smrti? Totiž už za půl minuty by mně došlo palivo a hydraulika mi zgelovatí (ztuhne). Již 25 sovětských pilotů se přede mnou takto zarylo do země. On říká: stroj není schopen provozu. Ale velení se stále snaží zjistit, jak se dva létající objekty, které viděli na radaru, dostaly nade mě. Žádná další íránská ani sovětská letadla tam nebyla. Íránci se analýzy neodvažují. Takže tu byl sovětský bombardér F-19 a vy v něm! Já to již znal, tohle bylo podruhé. Oni si tě označí, promítnou do tebe svoji vůli, do tvého podvědomí a pak se s tebou děje to, co oni chtějí. Měl jsem podezření, že mě „oni“ oslovili podruhé, protože věděli, že jsem se podílel na odpálení rakety.
Pak jsem začal sbírat články. Ufologické skupině jsem předal 150 článků. Bylo to z novin z celého světa, dokonce mi přátelé kupovali noviny. Četl jsem Daenikena…, musím říci, že jsem se úplně změnil ve svém podvědomí. Byl jsem odvážný, ale rozumný. Všiml si mě velitel letectva. Stal jsem se zástupcem velitele letiště. Letěl jsem s MiG-21 dvojnásobnou rychlostí zvuku…, byl jsem přidělen na lékařskou univerzitu jako pilot, jak se to děje v Americe. Měl jsem svůj byt. Byl jsem připraven. Pak ale přišel generál ministra a říká: Knolle, nepojedete na lékařskou univerzitu, pojedete do Moskvy na akademii Gagarina. Čtyřletou akademii jsem absolvoval za rok. Nebylo mi ani 40 let. Tehdy mě zavolal ten plukovník, který měl hlavu jako reptilián. Zavedl mě k náčelníkovi a chtěl mě pokořit. A já mu jen řekl: Podívejte, já se již 10krát vrátil ze spárů smrti. Když se člověk vrátil jednou, změní se systém jeho hodnot. Nepokoušejte se mě pod funkcí náčelníka štábu pokořovat, nebo si zjistím, kdy budete večer doma a vletím tam na vás. Seděl jsem vepředu, pak se postavím, vzal jsem za kliku dveří a nechal jsem dveře otevřené. On na to: Knolle, vraťte se! Jen jsem se podíval do sálu a vyšel jsem ven. Konec mé kariéry. Pak jsem odešel a lékaři mě zařadili do nižší zdravotní kategorie, postavili se na mou stranu. Každý z velitelů se postavil na mou stranu…
Rozhovor vedl v Maďarsku, 2014: Karel Rašín, Česká exopolitika
Asistence: Ing. Ladislav Matějka – 2014
Překlad z maďarštiny: Rudolf Thomschitz – 2014
Redakce a čtenáři Exopolitika.cz tímto děkují za Vaši nezištnou překladatelskou pomoc.
Redakce: D. a K. Rašínovi – 16. srpna 2021
«
Více také zde:
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/byvaly-madarsky-pilot-tvrdi-ze-videl-ufo-40301057
https://sites.google.com/site/knollgyula/koenyvek
Další texty a rozhovory si z maďarštiny můžete přeložit také za pomoci DEEPL.com, moderního, i ve verzi zdarma dost kvalitního překladače – na osobním webu plukovníka Knolla – viz výše.
Žadný komentář
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
K výše uvedenému článku můžete napsat komentář. (Tato funkce je aktivní pouze pro registrované návštěvníky portálu.)
Napiště svůj komentář