Kapitán Ruppelt – ředitel výzkumu UFO pro Projekt Blue Book americké Air Force
Kapitán Ruppelt – ředitel výzkumu UFO pro Projekt Blue Book americké Air Force
Colin Bennett vykresluje zesnulého Edwarda J. Ruppelta jako hrdinu, kultovní archetyp, jenž manévroval mezi nevyzpytatelnými a bouřlivými vojenskými nadřízenými, svědky a tiskem.
Ruppelt byl důstojník Air Force Spojených států, který od roku 1949 do 1953 vedl projekt Blue Book, tedy projekt o UFO od US Air Force.
V roce 1960, krátce poté, kdy přidal s ostatním obsahem neslučitelné a zdrženlivé kapitoly na konec své kontroverzní knihy o UFO, Ruppelt zemřel na srdeční infarkt.
O minulosti se hovoří v úvodním slovu ke knize
,,Nikdo se nenarodil američtější než on”,
instruuje nás Bennett poněkud těžkým, svobodným, britsko-Shakespearovským stylem celou knihou.
,,Démoni byli všude kolem něj v letadlech se svými zbraněmi. Měl všechnu svatou odvahu bratří Wrightů i šílenství astronautů. Jako poděkování za to po jeho smrti zmizel téměř každý výtisk jeho knihy z knihkupectví po celém světě, nikde pak více nebyly viděny – a navíc nebyly vykoupeny zákazníky.“
Oficiální cesta do Magnolie/Magonie
(Magnolia: film z roku 1999 Paula Thomase Andersona o paranormální synchronicitě/ Magonia: surrealistický svět, o němž hovoří Jaques Vallee).
Zdá se, že takovéto manévry a hrátky byly nedílnou součástí Ruppeltovy existence jako vyšetřovatele UFO a správce ve věcech UFO. Ruppelt vzal zprvu velmi chabě organizovanou a téměř neexistující vládní funkci – a tu pomalu obrátil ve velmi uznávanou a výrazně vylepšenou divizi Air Force: od Projektu Grudge až k Projektu Bluebook. Šel po cestě, která byla obtížná a často těžkopádná, ale vždy byla postavena jako seriózní odrazový můstek k hlavním případům UFO.
Jedním takovým případem byl ten, který se odehrál 10. září 1951 ve Fort Monmouth, New Jersey. Byla to radarová epizoda na radaru T33, která téměř doslova vpadla do rukou Air Force a z níž rozbolely hlavy náčelníka letectva, generálmajora Cabella, podplukovníka Rosengartena a poručíka Jerryho Cummingse, kteří přislíbili Air Force pomoc při vážnějších projektech týkajících se UFO.
Blue Book vzešla z operace jednoho muže u stolu Ústředí pro vzdušné technické zpravodajství (ATIC), patřícího důstojníku Jamesi Rodgersovi v oficiálním štábu o deseti lidech, s prověřením na přísně tajné, kde se nacházelo mnoho placených konzultantů.
Ruppeltovy ,,bolesti při růstu“, které přišly se záznamy o případech zničení dat o UFO vojenskými pracovníky, což se stávalo spíše za ,,osobitých“ situací a dělo se to tak často, že Bennett začal předpokládat existenci iluze Rogera Penroseho/M. C. Eschera:
,,Zážitek s UFO je liminální/hraniční až poté, kdy je půl na půl karteziánským konstruktem, což jej činí nejpodivnější záležitostí, jaká existuje na území uprostřed mezi fakty a fikcí…mlžení ve filmech, ztracené vzorky – a to, co se zdá být automaticky generovanými výstrahami (černé helikoptéry, muži v černém),…fotografie a fyzické stopy (příležitostně u dobytka i lidí), to všechno mizí uvnitř celého rámce zážitků s UFO ….a může to patřit do tohoto světa jen částečně…..” (strany 48-49)
Cheshirská kočka (kočka Šklíba) Alenky v říši divů
Zde Bennett uvádí pozorování Anny Sohnové z května 1952, kdy viděla ,,humanoidní” piloty, tedy kategorii, které se dokonce vyhnul i projekt Bluebook (byla by to dle Hynekovy klasifikace kategorie setkání „třetího druhu“). Její pozorování zamezilo třepotání UFO v červenci 1952, avšak tím to má v sobě prvky bizarního chování nesmyslně si hrající kočky Šklíby z Alenky v říši divů, jako v nějakém snu, což Projekt Bluebook nebyl připraven pojmout.
Bennett říká, že v mnoha případech, které se dostaly na práh Blue Book, byl ve hře ,,psycho-sociální filtr”.
Dále tu byl prvek tajemných civilních skupin: Robert Johnson a pan Brewster z Republic Aircraft Corporation, později také Rand Corporation nebo Beacon Hill Group – v jisté části na ně Bennett poukazuje jako na „společnou technicko-industriální základnu“, která se později stane známou jako Řád nového světa – New World Order.
Invaze na Kapitol
Toto drama kolem klasických případů UFO houstne 21. ledna 1952 – na základně Mitchel Air Force, New York/Grumman, při incidentu s letounem TBM Avenger.
“….UFO daleko od pronásledovatelů plynule zvyšuje svou rychlost a předvádí mimořádné manévry, zcela za hranicí technologie současných dnů….” (str. 79)
Tato aktivita UFO vzrostla v červenci 1952, a to jakousi ,,invazí” nad Bílým domem ve Washingtonu, D.C.: strašidelné objekty a ztřeštěná vojenská prohlášení se proplétají s tím, jak se kapitán John McHugo a poručík William Patterson naváděli na UFO a jak Pattersonovo letadlo kroužilo v ,,chumlu” zářících objektů.
Z výsledné tiskové konference, které byl svědkem Ruppelt i major Donald Keyhoe, se stal cirkus ve stylu Kafkových příhod, kdy generálmajor Stanford (spolu s generálem Rogerem Rameyem, plukovníkem Donaldem Bowerem a dalšími):
“Zápasili s verbálním vyjádřením a padaly jim z úst podivné a úžasné druhy odpovědí, některé dětinské, některé zcela chybné….” (str. 133)
Mysterium
„Invaze“ z července 1952 byla oficiálně nahlášena úřady jako problém metrologie (nauka o měření – pozn. překl.): tepelná inverze (vrstvy teplého vzduchu tlačící proti studenému vzduchu) odrážející světla velkoměsta.
Keyhoe a Ruppelt oba zápasili s absurditou takové fikce. Navíc se objevil onen paradox a mystérium, že Ruppelt překvapivě v roce 1959 přidal tři další kapitoly do své knihy, očividně výsměšné vůči subjektu UFO, a to způsobem, který byl v roce 1956 v rámci jeho stylu psaní netypický a podezřelý.
Bennett říká:
,,….jeho odvolání prohlášení bylo stejně jako UFO nereálné, tak jako důvěryhodnost samotné zeměkoule.”
Ruppelt zemřel o pár měsíců později na srdeční záchvat ve věku 35 let.
Ředitel výzkumu UFO v ,,Projektu Blue Book“ od Air Force USA, kapitán Ruppelt, uvádí:
,,Z těchto zpráv jsou radarová/vizuální hlášení těmi nejpřesvědčivějšími. Když pozemní radar zachytí cíl UFO a pozemní pozorovatelé vidí světla tam, kde je lokalizoval radar, pak je-li zvednuta letecká hotovost k pronásledování UFO a když pilot také vidí světla a dostane radarovou identifikaci, přičemž UFO jej téměř drze předletí, pak na to není jednoduchá odpověď.“
Edward J. Ruppelt byl kapitán USAF – vyznamenaný dvěma Záslužnými leteckými kříži v roce 1956.
–
Text: Steve Erdmann – 2012
Překlad: Karel a Dana Rašínovi (2012, 2015)
Více zde: