Kontakt s Monou a vzpomínky na únosy mimozemskými civilizacemi – kontaktér z ČR
Kontakt s Monou a vzpomínky na únosy mimozemskými civilizacemi – kontaktér z ČR
Jmenuji se Petr a je mi 34 let (v roce 2016). Věci mezi nebem a zemí mě už začaly zajímat od mých zhruba dvanácti let. Nejdříve to byly jen příběhy v časopisech a pak i knihy. Zajímali mě hlavně duchové a parapsychologie. O fenomén UFO jsem se nějak speciálně nezajímal, i když jsem věřil, že ve vesmíru nejsme sami. Zlom nastal na Vánoce roku 2005.
Zvláštní sen a šokující sdělení
V noci z 23. na 24. prosince 2005 jsem měl hodně zvláštní sen. Zdálo se mi, že stojím na nějakém otevřeném prostranství a před sebou vidím nějaké černé okno ve tvaru obdélníku. Chtěl jsem se k tomu oknu jít podívat, ale jakmile jsem se rozhodl, tak můj zájem náhle přešel a bylo mi tak nějak všechno jedno a já zůstal stát na místě. Stejný pocit jsem měl i co se týče mého oblečení. Pomyslel jsem si, že je to dost hloupé a neslušné tu stát jen v pyžamu, když se mám setkat s někým důležitým, ale i tato myšlenka byla hned záhy potlačena.
Pak si pamatuji, že jsem seděl v místnosti, která připomínala pilotní kabinu. Přede mnou bylo obrovské křeslo, na němž seděl velitel lodi. Neviděl jsem ho, ale přesto jsem jasně cítil jeho přítomnost. Tato bytost mi nejdříve sdělila něco o tom, jak se vlastně taková kosmická loď pilotuje. Říkal mi, že zatímco on, jako kapitán, loď pilotuje, tak další dva piloti s lodí manévrují a maskují ji tak, aby nebyla vidět. Když tato instruktáž skončila, tak mi řekl, abych se otočil zády k němu. Hned poté, co mi to řekl, se židle, na které jsem seděl, sama otočila a já se díval do prázdného prostoru, zalitého bílým světlem. To, že se ve skutečnosti jedná o halu kosmické lodi, jsem v té době ještě nevěděl. Podíval jsem se tedy před sebe a v té bílé záři jsem spatřil dívku menšího vzrůstu, o které mi bylo řečeno, že je to má budoucí partnerka. Pak byl zase nějaký malý střih a ta dívka se objevila vedle mě v pilotní kabině. Na to konto mi bylo hlasem ihned řečeno, že tato dívka je zdravotně postižená stejně jako já.
S onou dívkou jsem se setkal i v reálném životě a zajímavé bylo to, že vypadala stejně jako ona dívka v lodi. Byla stejně drobná, měla stejnou barvu vlasů a dokonce i hlas byl stejný. Nemyslím si, že ona by měla být mojí partnerkou. Spíše se přikláním k tomu, že se mělo jednat jen o jakési potvrzení toho, že co jsem viděl ve snu, byla pravda, anebo jsem ji viděl proto, abych nezapomněl na to, co mi bylo řečeno. Závěrem podotýkám, že dívka je z Prahy.
Poté následovala i prohlídka planety, ze které bytost pocházela. Stáli jsme na boku lodi v otevřeném vesmíru a já pod sebou viděl planetu, na jejímž povrchu byly různé stroje, které dělaly hluk a v dáli jsem viděl i takovou červenou záři na horizontu. Ještě před tím, než jsem byl vrácen zpět, mi bytost sdělila, že v budoucnu poznám skupinu lidí, kteří se budou zabývat mimozemšťany, a já se jejich setkání budu pravidelně účastnit. A poslední věc, kterou mi průvodce sdělil, byla, že mám být spisovatelem a své knihy mám psát pod pseudonymem Petr Zuzka. Pak zvláštní sen skončil.
První, co mě po probuzení udivilo, bylo, že jsem cítil ohromnou radost a euforii. Dokonce jsem si tak v klidu řekl, že jsem snad byl unesen do UFO, k čemuž jsem neměl důvod. Ze snu jsem si ze začátku pamatoval jen nicneříkající fragmenty. Navíc se tento můj stav diametrálně lišil od toho, jak jsem se cítil den před tím. Byl jsem totiž nešťastně zamilovaný do své spolužačky ze školy. Ovšem tím divné příhody toho dne ani zdaleka nekončily. Ještě to ráno mě z ničeho nic napadla myšlenka, že Malí Šedí musí být šeroslepí, protože žijí v podzemí, což bylo hodně zvláštní, protože jsem žádné znalosti neměl a v tom snu jsem se s žádným Šedým nesetkal.
Ale po této myšlence se mi hned začaly vybavovat nějaké útržky vzpomínek, kdy jsem viděl obrovské podzemní prostory, ve kterých oni Šedí žijí a kde mají jak umělou atmosféru, tak i umělé sluneční světlo, ve sklenících pěstují rostliny – a ty stroje, které jsem viděl, atmosféru i umělé sluneční světlo vytvářejí.
Potom až do odpoledne vše probíhalo standardně až do té doby, co jsem si šel zapálit. Jak jsem tak kouřil, tak jsem se přistihl, že najednou začínám přemýšlet o mimozemských civilizacích a o životě na jiných planetách. Do toho všeho jsem měl náhle silný pocit, že se mnou komunikuje nějaká žena, jež mi sdělila, že je má mimozemská matka a ten, jenž mě v noci unesl, byl zase můj mimozemský otec. To bylo poslední, co se toho dne událo a já měl až do doby po Novém roce klid.
Od oné zvláštní události mohl uplynout víc jak týden, když komunikace s tou ženou začala nanovo. Řekla mi, že lidé jsou na vodítku mimozemšťanů a oni jsou tu od toho, aby nás z těchto vodítek odpojili. Následně nato jsem spatřil mentální obraz, kde tato žena stála u našeho psa a držela jej za vodítko, ale těsně u obojku tak, aby se pes nemohl skoro hýbat. Tuto ženu jsem ve své mysli viděl ještě několikrát. Byla to nádherná bytost v zelených šatech s dlouhými blond vlasy a modrýma očima a později se mi představila jako Mona. Dále mi pak sdělila, že mimozemšťané přistanou tehdy, až bude lidstvo připraveno.
Další sdělení, na které si pamatuji, bylo, že se naše civilizace nachází na počátku nové éry, ve které se lidstvo změní z materialistického na duchovní. Začnou se rodit děti mimozemského původu, které nás budou učit a tito lidé budou mít i zvláštní schopnosti, jako třeba telepatii, jasnozřivost a budou i více vnímaví vůči přírodě. Dále mi bylo řečeno, že si lidé budou více pomáhat a tím k sobě budou mít i mnohem blíž. Odpadnou takové emoce jako závist, nenávist a žárlivost, a to jen proto, že každý bude mít všeho dostatek – z toho důvodu, že už nebudou existovat peníze. Ovšem k tomu povede válka mezi chudými a bohatými a tato válka zasáhne celý svět.
Dále mi bylo řečeno i o zvláštním přístroji, který bude stahovat energii z vesmíru. Jednalo se o malou krabičku s dlouhou tyčí uprostřed, která byla připevněna ke střeše domu a z jejíž spodní strany vybíhaly různě do stran takové klouby, které nejspíš měly sloužit jako rozvaděče. Tento přístroj fungoval tak, že onou dlouhou tyčí pronikala energie, která vedla do přístroje obdélníkového tvaru, jenž ji transformoval do elektrické energie, a ta dále byla rozvaděči přivedena do domácnosti. Podobný, i když menší přístroj, byl i pro auta. Jednalo se o malý přístroj oválného tvaru, jenž byl připevněn k levé části motoru a skrze kapotu byla též vyvedena tenká dlouhá tyč. Takže to celé vypadalo jako anténa u autorádia. Jinak přístroj pro domácnosti vypadal jako televizní anténa.
Díky této bytosti jsem dále pochopil, co je vlastně Bůh a také to, že všichni jsme jeho součástí. Takže když ve jménu Boha vedeme různé války, tak neděláme vlastně nic jiného, než že ho vlastně zabíjíme.
Komunikace trvala zhruba půl roku a po celou tu dobu jsem měl silné obavy z toho, že jsem duševně onemocněl a chtěl navštívit psychiatra. Ale když komunikace po půl roce ustala, tak jsem se uklidnil a došlo mi, že jsem zcela duševně zdráv. Během této doby jsem se začal více zabývat fenoménem UFO a mimozemskými civilizacemi. Jelikož jsem v té době neměl doma internet, tak jsem tyto informace vyhledával v knihách a zároveň jsem tak i chtěl zjistit, jestli zážitek s únosem nebyl jen sen. K definitivnímu potvrzení došlo o rok později, kdy jsem si náhle vzpomněl ještě i na jiné detaily celé události. Hlavně na přítomnost dvou mimozemských průvodců v lodi a také na samotný únos.
Únos
Stalo se to v pátek z 23. na 24. prosince 2005. Spal jsem, ale najednou mě něco náhle probudilo. Po probuzení jsem si uvědomil, že v nohách postele stojí dva mimozemšťané rasy Malý Šedý. Jeden z nich stál pod psacím stolem, který se v nohách postele též nacházel, a druhý stál vedle stolu. Ten, co stál vedle stolu, mi pak řekl, abych šel s nimi. Chce prý se mnou mluvit jejich velitel a prý je to dost důležité.
Jelikož jsem ty dva znal, tak jsem nepociťoval žádný strach a šel s nimi. Jakmile jsem vstal z postele, spatřil jsem venku obrovskou vesmírnou loď ve tvaru disku, jež měla po obvodu světýlka, která zářila žlutě a oranžově a vznášela se nad kolejemi. V době zážitku jsme totiž bydleli v drážním bytě. Musím říct, že loď byla obrovská a vydávala velmi jasnou záři. Když jsem tedy došel k oknu, tak jsem najednou cítil, jak se odlepujeme od země a prolétáváme skrze okenní sklo, které bylo přeměněno na něco, co připomínalo fólii. Tady má vzpomínka skončila a mně došlo, že zážitek byl nejen reálný, ale něco takového jsem musel prožít už dříve, když jsem ty mimozemšťany znal. Ale nemohl jsem si vůbec na nic vzpomenout. K úplnému rozpomenutí došlo o pár měsíců později.
Další vybavování vzpomínek
Byl jsem na několikadenní návštěvě u otčímovy matky, když se mi stala jedna nepříjemná věc. Už totiž odmala trpím tím, že někdy křičím ze spaní. A tohle se přihodilo i na té návštěvě. Otčímova matka si nejdřív myslela, že to mám z toho, jak jsem se opil na zábavě, která se konala o den dříve. Jelikož jsme tam byli jen chvíli, opít jsem se nemohl a v tomto prostředí jsem to ani neriskoval. Odpoledne, když se otčímova matka trochu zklidnila, se mě zeptala, odkdy to tak mám. Odpověděl jsem, že odmala. Ptala se mě i na to, jestli na to beru třeba nějaké prášky a já jí odpověděl, že ne. Po té jsem odešel k sobě do pokoje, abych popřemýšlel o tom, proč už odmala křičím ze spaní.
Šel jsem ve vzpomínkách dozadu, konkrétně do období mého dětství a přitom jsem si vzpomněl na zvláštní sny, které jsem v tomto období měl. První sen, jenž se mi vybavil, byl o tom, jak ležím na posteli. Venku svítí slunce a v mém pokoji se ozývá zvláštní zvuk, jenž zněl jako slovo „jáva“. Zvedl jsem se z postele a po pravé straně jsem spatřil velké bílé křeslo s modrými pruhy. Jakmile jsem toto křeslo spatřil, zjistil jsem, že se nemohu hýbat. Začal jsem tedy volat na pomoc maminku. Plakal jsem a volal jsem maminku a říkal něco v tom smyslu, že si na tu židli nechci sednout a ať mě jáva pustí. Zvláštní na tom bylo, že mi hlas rezonoval v hlavě. Poté sen skončil.
Pak se objevil další sen, který začal tím, že jsem se probudil ve svém pokoji, kde opět svítilo ranní slunce. Něco mě nejspíše vyděsilo, protože jsem se najednou prudce odkopal z postele a vyrazil směrem ke dveřím z pokoje. Vyrazil jsem ovšem moc prudce, a tak jsem upadl a přitom se praštil do kolene. Vzápětí jsem však hned vstal a dal se do běhu. Proběhl jsem kolem velkého stolu, jenž v pokoji byl, a vítězoslavně jsem už dobíhal ke dveřím do obýváku, kde spala maminka. Chystal jsem vzít za kliku, když vtom jsem zjistil, že ruka hmátla do prázdna a já začal couvat ode dveří. Při couvání jsem se pomalu otočil o 180 stupňů a zhroutil se na zem. Pak jsem si uvědomil, že se celý pokoj nějak změnil. Normálně byl malý, ale najednou byl obrovský a navíc ve tvaru disku, na jehož protější straně jsem viděl nějaká okénka, nebo co to bylo. Uprostřed místnosti byl nějaký počítač, u kterého stál mimozemšťan nordického typu a byl oblečen v modré kombinéze. Došlo mi, že ho nějak znám, ale nevěděl jsem, odkud.
Za mimozemšťanovými zády jsem si pak všimnul onoho obrovského křesla. Jakmile jsem ho uviděl, začal jsem znovu plakat a volat maminku, ale opět bezvýsledně. Cítil jsem, že se snažím hýbat, ale to všechno se odehrávalo jen v mé hlavě. Poslední, na co si z toho snu pamatuju, bylo, jak jsem posouván ke křeslu.
No a poslední sen byl ten, že jsem se vzbudil právě na tom křesle. Když jsem to zjistil, tak jsem zpanikařil a chtěl utéct. Ovšem najednou jsem ve své mysli uslyšel hlas, který mi říkal, že ví, že se bojím, ale nemám se prý čeho bát, že se mnou chtějí udělat jen nějaká vyšetření, která jsou nezbytná. Poté jsem se uklidnil a sen skončil. Zajímavé na tom bylo to, že mi připadalo, že ten hlas – nebo spíš myšlenka – vycházel z přístroje, jenž byl před mýma očima. Bylo to takové blikající písmeno, připomínající ležaté tiskací „N“ a nad ním byla vlnovka.
Eventuální pokračování příště.
Text pro Českou exopolitiku: pan Petr, kontaktér a unášený do UFO z ČR – únor 2016
«
Druhá část výpovědi zde:
https://www.exopolitika.cz/kontakter-s-monou-unosy-v-detstvi-2-cast-vypovedi/3588
Třetí část výpovědi tohoto svědka zde:
Žadný komentář
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
K výše uvedenému článku můžete napsat komentář. (Tato funkce je aktivní pouze pro registrované návštěvníky portálu.)
Napiště svůj komentář