PSEUDOESOTERIKA
PSEUDOESOTERIKA
„Země může být ve smrtelném stadiu ohrožení ‚UFO-rakovinou‘ a pseudoesoterici ji léčí dobrou náladou, zatímco utajování bují dál. To je nekritické.“
Rašínovi, Česká exopolitika – 2015
«
Vyžívání se v jemnohmotných vibracích, pozitivní zvrhlost
Je sice nádherné, když se někteří z nás nechávají unášet na vlně pozitivismu, lásky či harmonie některých takzvaně esoterických nauk či esoterických kolektivů, rozličných filosofií, náboženství, ba i sektářských uskupení, avšak………
V rámci střetu dobra se zlem na naší planetě Zemi je samosebou důležité udržovat v éteru jemnohmotné vibrace! Je zapotřebí vnášet na Zem a do společnosti energie lásky a duchovní energie vysokých frekvencí, jenomže pravá duchovní cesta nespočívá pouze v udržování frekvence lásky a světla, nýbrž i v uvědomování si a prosazování PRAVDY. O pomoci bližním v nouzi ani nemluvě…..
«
Nezodpovědnost a ignoranství vůči obětem MIEC (Vojensko-průmyslového mimozemského komplexu)
Kdo skutečně otevírá svou srdeční čakru? Pojďme se zeptat: Kdo jde skutečnou cestou srdce? Ten, kdo třeba komunikuje s anděly, avšak současně předstírá neexistenci či rovnou popírá existenci negativních mimozemšťanů? Anebo ten, kdo soucítí s unesenými do UFO, a dále i s oběťmi pokusů (v klecích a kádích) na podzemních vojensko-mimozemských základnách různě po světě (např. základna Dulce v USA etc.), jak se o nich sotva šeptá – a snaží se jim pomoci?
V případě popírání se jedná o naprostou NEZODPOVĚDNOST vůči lidem uneseným do UFO, o ignoraci jejich bolesti, trápení a jejich vyřazení ze společnosti – o ignoraci jejich mnohdy děsivého traumatu, pocitu ohrožení či dokonce vzniknuvší paranoi.
Ony osoby, které popírají traumata unesených do UFO, nechtějí vidět existenci negativních mimozemšťanů, a současně se ohánějí duchovní láskou s prvky esoteriky, nazýváme – myslíme že po právu: pseudoesoteriky. Tento druh „pseudoláskařů“ se řadí v této věci na úroveň materialistů, jelikož dohromady s ultraskeptickými materialisty spoluvytvářejí a sytí společenské TABU únosů do UFO, a to svým vyhýbavě nevšímavým postojem vůči těmto jevům.
Nic proti esoterice jako takové, má mezi námi své oprávněné místo, nicméně máme tu zkušenost, že esoterická komunita většinou nebývá založena zároveň badatelsky, ufologicky či exopoliticky – ve smyslu terénních studií svědků, čili v praxi neobjíždí ufologické případy a „nic moc o tom neví“. Pseudoesoterika je tedy málo seznámena s konkrétní prací ufologa-badatele a mnohdy tak není schopna objektivně posoudit badatelské výsledky ufologa, neboť její orientace je napřímena jiným směrem.
Někteří příslušníci esoterické komunity vězí hluboko ve svých zájmech a v hledání svých duchovních cest. Tak, že je oblast ufologie míjí velkým obloukem. Ufologie či exopolitika sama o sobě není duchovní školou, nýbrž aktivitou ku sbírání údajů, poznatků, je to studování případů, vyhodnocování, kontaktování svědků atd. Jedná se de facto o „vyšetřování“. S tím se esoterik nepotká.
«
Esoterika má svůj vlastní život, pojímá mnoho jednotlivých odborných oborů, a proto se jí obecně věnuje více zájemců než ufologii, která na první pohled tolik možností nenabízí. Snad všechny esoterické obory/nauky mají své oprávnění, avšak vzhledem k módní vlně esoteriky jako úniku „někam jinam“, se stává, že mnozí propagátoři těchto oborů nenasbírali dostatečné zkušenosti, a přesto podlehnou atraktivní myšlence zabývat se nějakým druhem esoteriky (nejlépe několika obory najednou) – a ještě k tomu se zároveň vyjadřovat k ufologii.
Velmi častým nešvarem je naivní snaha „státi se esoterikem“, jakousi syntézou přečtených nejrozličnějších materiálů, a to bez praxe a hloubkového nastudování, a ještě třeba bez vnitřního, duchovního nastavení. Zde falešný esoterik získá mylný dojem, že je schopen kvalitně svůj obor představit a přejímá vysoké sebemínění. Získá pocit o své pravdivosti a nadání ve vnějších vlivech různých falešných potvrzení a nevyvratitelných znamení. Začne na sebe brát pózu buď přehnané anebo neupřímné pozitivity, která mu má propůjčit „vyrovnanost“ a „nadhled“.
Mysl přehnaného, afektovaného pozitivisty trpí nekritičností, postrádá sebereflexi a může působit až neupřímně, nuceně či naivně. Je to druh pozérství. Ve své póze je však takový jedinec nepřesvědčitelný. Ve svém pozitivismu je nebývale sebevědomý. Přehnaný pozitivismus přináší pocit „duchovního“ rozhledu, který na takové jedince jaksi sám sestoupí.
Přemíra lásky a krásna je cestou pseudoduchovní, je to statická póza. Vytěsňování negativních jevů (negativní mimozemšťané, únosy do UFO, moderní zbraně), jako že samy nějak pominou, když se na ně nebude myslet, to je de facto dětská role – schovávání hlavy do písku.
«
Nechrání bližní, nechrání vlastní rod
Pseudoesoterický postoj kašle na bližní, je to ignorace osob z vlastního rodu, které byly a jsou ohrožovány nebezpečnými nepřáteli lidstva. Bolest, utrpení, strach – to typického pseudoesoterika netrápí – a raději si jde užívat krásné meditace. Jako by netušil, že se jej to přece rovněž týká a že může být sám další obětí!
A to je ta LÁSKA? Když jim je jedno, že někdo trpí a oni budou dělat, že to není?
My si myslíme, že lepší cestou je tyto věci postupně odhalit a ne se podílet na oddalování Odhalení. Pravá esoterická láska se poté bude moci použít pro léčení společnosti ze šoku – a tam je její místo.
«
Řešení: styčné body ufologie a esoteriky
Ufologie je pragmatická forma přístupu. Esoterické obory by oproti tomu mohly využívat smyslového vnímání, cítění, schopnosti léčení a intuice, což je také jistá kvalita, která obvykle spočívá uvnitř jedince spontánně jako jeho vloha. Tak by mohli nadaní jedinci esoteriky napomáhat nezbytné exopoliticko-ufologické informační transformaci společnosti.
© 2015 Karel a Dana Rašínovi – 30. března 2015; Exopolitika.cz
2 Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
S výše uvedeným článkem naprosto souhlasím. Už jsem se s takovými „vždypozitivními!“ lidmi setkala a opravdu jsem cítila, že tady něco nehraje..
Naprosto výstižné, díky za tento článek.