Tom DeLonge & odhalení UFO: rozhoupání loďky tajných vesmírných programů – 2. část – tajné letouny, bohové, vyhodnocení užitečnosti zdroje
Tom DeLonge & odhalení UFO: rozhoupání loďky tajných vesmírných programů – 2. část – tajné letouny, bohové, vyhodnocení užitečnosti zdroje
(Klikni na 1. část) V Sekret Machines vynakládá Tom DeLonge většinu času na popisování zapojení korporací do vývoje tajného vesmírného programu USA. Podle něj globální konsorcium korporací tajně financovalo vývoj létajících trojúhelníků, využívajících antigravitaci a principy torzního pole, převzatých z nacistických experimentů s plavidlem Bell.
To vyústilo ve vývoj letky strojů TR-3B v blízkosti základny Area 51 ve vysoce střeženém zařízení S-4 u Papoose Lake. Podle DeLongea vývoj TR-3B (jinak Locust), operujícího z S-4, jak mu předal tuto informaci jeho poradní tým, řídí Velitelství vesmírných vzdušných sil USA (U.S. Air Force Space Command – AFSPC) a Obranná zpravodajská agentura (DIA).
DeLonge dále ve své knize Sekret Machines vysvětlil, že TR-3B je vesmírný letoun, vyrobený společně armádou USA a korporacemi, a je schopen manévrovat jak blízko povrchu Země jako konvenční letadlo, tak v blízkosti oběžné dráhy Země jako kosmická loď. Popsal letouny Locust různých velikostí, přičemž ten největší měřil několik stovek metrů.
DeLongeova informace o letounu Locust úzce zapadá do dřívějších odhalení Edgara Fouchea, leteckého inženýra, který pracoval v oblasti Area 51. Tam se dozvěděl o existenci letounu Locust jako o nejutajovanějším letounu, postaveném Vojensko-průmyslovým komplexem USA na konci 80. let.
V roce 1998 Fouche poprvé vyšel na veřejnost, aby odhalil existenci Locustu, který byl umístěn v zařízení S-4 a byl široký 180 metrů, tedy v podobném smyslu, jako co později tvrdil DeLonge na základě toho, co mu řekl jeho poradní tým.
S povolením přetisku od Edgara Fouchea
«
Foucheova dokumentace poskytuje značnou důvěryhodnost jeho svědectví, které je také podpořeno četnými pozorováními létajících trojúhelníků, hlášených z Belgie a jiných zemí. Skutečně jedna kapitola v Sekret Machines popisuje belgická pozorování z roku 1989 v přímé souvislosti s letounem Locust.
Zde se opět svědectví Williama Tompkinse a Coreyho Goodea dramaticky liší oproti DeLongeovým informacím, které mu poskytl jeho poradní tým. Tompkins prozradil, že byl přímo zapojen do konstrukce vesmírných bojových skupin, které byly pod kontrolou námořnictva USA.
V 50. letech vytvářel různé konstrukce pro vesmírná plavidla, jak odhalil ve dvou dokumentech, které uveřejnil ve své knize Selected by Extraterrestrials. Jak vesmírná plavidla, tak křižníky, byly přibližně dva kilometry dlouhé a kosmické transportní lodě dokonce ještě delší.
«
Tompkins řekl, že tyto vesmírné bojové skupiny byly počátkem 50. let zkonstruovány v obrovských podzemních střediscích ve Wasatch Mountains v Utahu. Tyto vesmírné bojové skupiny, řízené námořnictvem, byly poprvé nasazeny v roce 1984 v rámci programu Solar Warden. Nakonec bylo vybudováno osm bojových skupin – a ty se střídaly tak, že vždy 4 byly ve službě v jakoukoli dobu, zatímco čtyři další podstupovaly údržbu – podobně jako při sestavování plánu u letadlových lodí.
Goode již uvedl, že přímo sloužil v Solar Warden v letech 1987 až 2007. Podstatné je, že řekl, jak se letoun TR-3B Locust po svém nasazení do vesmírné flotily Solar Warden stal zastaralým a po námořnictvu USA obnošeným – ve srovnání s méně utajovanými programy, řízenými letectvem USA a dalšími skupinami:
Bylo tam více než 8 kategorií letadlových lodí ve tvaru „doutníku“ a další kategorie plavidel různých velikostí a utajení. Byly zkonstruovány tak, aby nesly různé typy „plavidel“, o nichž si mnozí mysleli, že jde o TR-3B…. Technologie u letounu TR-3B je považována za extrémně zastaralou a TR-3B byl v mnoha případech darován elitám uvnitř tajných pozemských vlád a jejich syndikátů jako „opotřebený“, tedy jako něco, co má blíže k „firemním tryskáčům“. Existuje mnoho novějších technologií, které mají stejný obecný tvar jako TR-3B (včetně modelů, které přišly po něm), které by lidi šokovaly.
V důsledku toho, co Goodeova a Tompkinsova svědectví odhalují, je Locust součástí drohořadého tajného vesmírného programu, řízeného z oblasti Area 51.
«
Jsou mimozemšťané skuteční?
V Sekret Machines je popisován incident, při kterém došlo k očividnému únosu do UFO, ale unesená žena odhalila mimozemšťana, což byl ve skutečnosti člověk, převlečený do kostýmu mimozemšťana. Po krátkém útěku z odlehlého střediska, kde byla držena, se dozvěděla, že byla unesena na Sibiř jakousi skrytou ruskou skupinou.
Tento únos je zde líčen jako součást ruského tajného vesmírného programu, používajícího technologicky vyspělé letouny ve tvaru šipky, které se podobají co do letové výkonnosti Locustu.
DeLonge popisuje další incidenty s UFO, týkající se ruského tajného vesmírného plavidla. Patří mezi ně incidenty UFO na jaderných zařízeních v USA, které vedly k jejich deaktivaci. Ruský letoun údajně narušoval jaderná zařízení USA jako prostředek k demonstraci ruské schopnosti deaktivovat a dokonce zničit americký jaderný arzenál.
Tudíž za mnoha incidenty s UFO jako jsou únosy a deaktivace zbraňových systémů nestojí mimozemšťané, ale ruský tajný vesmírný letoun – v závislosti na tom, co DeLongeovi řekl jeho poradní tým. Takže ještě jednou: existuje zde dramatický rozdíl vůči tomu, co o mimozemšťanech a tajných vesmírných programech říkají Tompkins a Goode.
V první části tohoto článku jsem se vyjádřil k jejich zprávám o nacistickém Německu, kterému pomáhali Reptiliáni a určité skupiny Nordiků. Navíc, podle Tompkinse, nordičtí mimozemšťané pomáhali v programu námořnictva USA vybudovat vesmírné bojové skupiny. Nordici hledali spojence pro svůj galaktický konflikt s drakoniánskými Reptiliány a mysleli si, že námořnictvo USA by se nakonec mohlo stát jejich spojencem.
Tompkins říká, že Nordici byli pevně usazeni v leteckých společnostech, kde pracoval, jako např. Douglas Aircraft Company a TRW, a aktivně pomáhali při výzkumu a vývoji antigravitačního letounu. Dále tvrdí, že Nordici pomáhali čelit průmyslové sabotáži Reptiliánů, a to jak v NASA, tak v rodícím se tajném programu námořnictva USA.
Goode také říká, že programy Solar Warden a Dark Fleet (Temná flotila) spolupracovaly s odlišnými mimozemskými návštěvníky. Navíc říká, že vesmírný program, vedený korporacemi, má průmyslová výrobní centra na Marsu, jež obchodují až s 900 mimozemskými civilizacemi.
DeLonge však předkládá k úvaze jakýsi „žolík“, který by pomohl vysvětlit příběhy setkání s vyspělými mimozemskými návštěvníky a objevení vesmírných lodí, které nepostavil člověk. Odvolává se na mytologické zprávy o „bozích“, jak je uváděno v historii, a naznačuje, že to nebyly divoké představy dávných lidí, ale skutečné bytosti, které manipulovaly lidmi jak z pozitivního, tak negativního hlediska.
«
Například v Homérově Iliadě se čtenář této epické básně dozví, jak bohové rozdílně nahlíželi na tuto prastarou válku mezi Řeky a Trójany – dvěma velmocemi této části světa v oné době. Celý konflikt byl zcela zinscenován zlomyslnou bohyní, nazývanou Eris (řecká bohyně sporů), která přikulila „zlaté jablko sváru“ k nohám bohů, a tím spustila řetězec událostí, jež vedly k trojské válce.
Sekret Machines mají napínavý závěr, pokud jde o úlohu bohů a současné tajné vesmírné programy. Lze očekávat, že budoucí knihy budou popisovat různé způsoby, jak bohové pomohli rozdmýchat geopolitický konflikt mezi hlavními světovými mocnostmi, jako jsou USA a Rusko – tyto moderní ekvivalenty prastarého Řecka a Tróji.
To se pravděpodobně týká oné obnovy vysoce vyspělého letounu nelidského původu, získaného na místech zřícení, což DeLonge připisuje bohům. Toto jsou moderní verze zlatých jablek svárů, zasetých bohy.
«
Závěr
Jak se dají vysvětlit značné rozdíly mezi odhalováním tajného vesmírného programu podle DeLongea a jeho poradního týmu na jedné straně a tím, co říkají Tompkins a Goode na straně druhé? Přijmeme-li Tompkinsova a Goodeova svědectví za správná, jak naznačují mé analýzy, pak existují dva scénáře, které přicházejí v úvahu.
Prvním z nich je, že se jedná o „odvedení pozornosti“ („limited hangout“), což podle Victora Marchetti, bývalého zvláštního asistenta náměstka ředitele CIA, je „špionážní žargon pro oblíbený a častý trik utajených profesionálů“. Marchetti pokračuje v popisu toho, jak tento „trik“ funguje:
Když je jejich rouška tajemství rozcupována a oni se nadále nemohou spoléhat na falešný krycí příběh k matení veřejnosti, uchylují se k připuštění – někdy dokonce dobrovolnému – určité pravdy, zatímco se jim stále daří zadržovat klíčová a škodlivá fakta tohoto případu. Veřejnost je však obvykle tak zaujata novými informacemi, že ji ani nenapadne tuto záležitost nadále sledovat.
Scénář, postavený na „odvedení pozornosti“ naznačuje, že DeLonge je krmen dobře propracovaným vyprávěním svého poradního týmu a zpravodajské komunity, kteří si myslí, že jejich příběhy, zakrývající jevy UFO, se netěší již takové důvěře. Nový příběh je navržen tak, aby apeloval na víru široké masy veřejnosti v zatajování UFO tím, že budou odhaleny určité vyspělé technologie, vyvinuté v hluboce skrytých programech, které se budou týkat jevu UFO datovaného do období druhé světové války.
Takže zatímco se veřejnost dozví o antigravitačním vesmírném letounu, je jí sděleno, jak mimozemské hypotézy o tom, že UFO jsou meziplanetární lodě, jsou falešné. Jediným mimozemským faktorem jsou nepolapitelní bohové, zmiňovaní v historických textech, kteří dnes manipulují s USA a Ruskem, aby rozpoutali jadernou válku nebo podstrčili vyspělý letoun do odlehlých oblastí jako „zlaté jablko sváru“.
Tento výše uvedený scénář apeluje na vědecké skeptiky, jakož i na stoupence různých náboženství, kteří mohou vidět tuto informaci jako potvrzení oprávněnosti svých spisů.
Tento scénář naznačuje, že DeLongeovi byl poskytnut přístup ke skutečným informacím, které jsou součástí operace „odvedení pozornosti“ zpravodajskou komunitou, která pečlivě fabrikuje vyprávění přes DeLongea, čímž zachovává jejich legitimitu – prostřednictvím jakéhosi typu oficiálního oznámení o tajném vesmírném programu se sídlem v oblasti Area 51, kde se používá TR-3B Locust.
Koneckonců, pokud existují bohové, skrytí ve stínu a navádějící jak Rusko, tak USA do rozpoutání jaderného konfliktu o pokročilé technologie, pak se celá záležitost, týkající se tajných vesmírných programů, stává pevně vklíněnou do národně bezpečnostních zájmů.
Druhým scénářem, který budeme zkoumat, je, že DeLongeovi poradci jsou jednoduše odstaveni od informací, pokud jde o nejpokročilejší technologie tajných vesmírných programů. DeLonge opakovaně řekl, že jeho poradci pracují v oblasti Area 51 nebo jsou s ní obeznámeni; kde je umístěn TR 3B Locust. Přesto podle Tompkinse jsou to hory Wasatch Mountains v Utahu, kde se konstruují a opravují vesmírné bitevní flotily námořnictva.
To vše ukazuje, že existuje vesmírný tajný program, řízený vojenskými subjekty, jako jsou Velitelství vesmírných vzdušných sil USA (AFSPC), DIA (Obranná zpravodajská agentura) a NRO (Národní úřad pro průzkum), který je zcela oddělen od toho, co námořnictvo USA dělá ve Wasatch Mountains v Utahu.
Tento proces rozčleňování na sekce mezi různými vesmírnými programy je tak úspěšný, že zaměstnanci letectva USA, DIA a NRO nevěří, že takový program, vedený námořnictvem, vůbec existuje. Například Goode tvrdí, že v lednu a únoru tohoto roku (2016) byl unesen přinejmenším třikrát skrytými týmy, spojenými s letectvem USA, DIA a NRO, které ho vyslýchaly.
Goodeovi únosci se o něj zajímali od té doby, kdy předtím odhalil přesné informace o jejich tajných programech, ale zároveň popřeli Goodeova tvrzení, týkající se existence vesmírných bojových skupin, spadajících pod námořnictvem vedený program Solar Warden.
Jak Goodeova, tak Tompkinsova odhalení naznačují, že existuje jakési hlubší jádro operací tajného vesmírného programu a technologií, než cokoli, co se děje na blízké oběžné dráze Země pod kontrolou letectva USA, DIA a NRO.
Vzhledem k rozškatulkování tuto hlubší úroveň vesmírného programu Solar Warden nezná personál, pracující na antigravitačním letounu, jako je Locust, spadající pod letectvo USA/DIA/NRO. Je proto dost dobře možné, že korporace a zaměstnanci, pracující na tajných leteckých programech v oblasti Area 51, jsou, pokud jde o program Solar Warden, odstaveni od informací.
«
V uniklém diapozitivu z NSA (Národní bezpečnostní agentura) lze vidět, jak jsou různé tajné programy v rámci DHS (Ministerstvo vnitřní bezpečnosti), DOD (Ministerstvo obrany) a NSA skryty uvnitř méně tajných programů. Vzhledem k rozškatulkování programy v méně tajných „krycích“ programech by byly mimo ohledně více utajovaných programů.
Závěrem lze říci, jak je dost dobře možné, že poradní tým deseti vyšších korporačních a vojenských zaměstnanců, radících DeLongeovi, může být součástí již zmíněné operace „limited hangout/ odvedení pozornosti“ – s cílem vyzradit tajemství toho, co se děje v oblasti Area 51 a zároveň udržet v tajnosti ještě mnohem důležitější tajné programy, odehrávající se jinde. Případně DeLongeův poradní tým může být skutečně odstaven mimo námořnictvem vedený tajný vesmírný program se sídlem ve Wasatch Mountains, kde v současné době probíhají operace do hlubokého vesmíru.
Nehledě na otázku, který z výše uvedených dvou scénářů lépe vysvětluje to, co se děje s DeLongem a jeho poradci, odhalování v Sekret Machines opravdu odkrývá teprve první slupku mnohovrstevného souboru tajných vesmírných programů.
Klikněte ZDE pro 1. část tohoto článku.
© Michael E. Salla, Ph.D. – 26. července 2016
«
Překlad: Karel Rašín – 31. července 2017; redakce: Dana Rašínová
Korekce: Ing. Ladislav Matějka – 24. září 2017
Více zde:
http://exopolitics.org/tom-delonge-ufo-disclosure-rocking-the-secret-space-programs-boat-pt-2/
A zde:
https://www.exopolitika.cz/programy-komunikace-s-ufo-maskovane-uvnitr-struktur-nsa/185
«
Zajímavé – organizační struktura letectva USA:
1 Komentář
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Vybral jsem si pouze pár témat z tohoto článku, ke kterým se vyjádřím. Ověřit si velmi podrobné technické informace ohledně stavby velmi dokonalých letounů nebo kosmických lodí je prakticky nemožné. V době utajování této problematiky, je člověk závislý na informátorech, kteří jsou ochotni se s těmito informacemi podělit. Pro informátory se jedná o velmi nebezpečnou činnost, při které jsou v mnoha případech přímo ohroženi na životě. Když se člověk konečně k těmto informacím dostane, tak není vůbec jednoduché rozpoznat pravdu od konspiračních teorií, které jsou přímo nastrčené zpravodajskými službami.
Souhlasím s názorem, že DeLongeovi byl poskytnut přístup ke skutečným informacím, které jsou součástí operace „odvedení pozornosti“ zpravodajskou komunitou.
I Rusové těžili z havárií UFO na svém území a dovedli toho využít. V americkém dokumentu Tajné akta KGB, které má více pokračování, se můžeme přesvědčit, že nejenom v USA ale i v Rusku se velmi intenzívně zajímali o UFO. Zde je jeden z odkazů na YoTube.
https://www.youtube.com/watch?v=YVbuKLAPKsA
Je pravdou, že o ruském programu vývoje kosmických zbraní a lodí se ví podstatně méně než o americkém.
V dnešní době musíme počítat i s tím, že ne každé zpozorované UFO je mimozemské. To samé platí pro únosy do UFO, že se vlastně jedná o únos do pozemské kosmické lodi. Samozřejmě, že to není pravidlem.
Ať se to bude zdát superfantastické, tak nemusíme chodit daleko, kdy jeden z pozemských příkladů natočila i CNN. Na inaguraci USA presidenta Baraca Obami v lednu 2009, kterou přenášela v přímém přenosu, bylo velmi dobře vidět jedno z hlídkujících pozemských kosmických plavidel. Ty neochraňovali budoucího presidenta proti pozemšťanům. Zde je odkaz na YoTube.
https://www.youtube.com/watch?v=DzF597ocsiQ
Jsem opět skeptický, pokud se mluví o stavbě pozemských kosmických lodí v délce několika kilometrů na amerických základnách. Že je někdo konstrukčně navrhl, to bych připustil, ale že by je někdo postavil a byly v aktivní službě, to se mi nechce vůbec věřit.
Pro porovnání. V této době byla zařazena do provozu nejmodernější americká letadlová loď třídy Gerald R. Ford délky 337m. Její stavba započala v roce 2009 a byla ukončena v roce 2017. Pokud předpokládám, že kosmická loď v délce několika kilometrů je konstrukčně podstatně složitější, tak jak dlouho by trvalo její postavení a uvedení do provozu. To nemluvím o obrovských financích, velkém počtu odborníků různého zaměření využitých při stavbě a velké enormní spotřebě velmi kvalitního materiálu. Provést nepozorovaně na Zemi letové zkoušky takového obra, je prakticky nemožné. Pokud by USA vlastnili kosmické lodě těchto rozměrů, tak by již měli v současnosti mnohonásobnou převahu nad svými protivníky a dali by to při své ješitnosti, náležitě všem na vědomí.
Pokud si zalistujeme v různé literatuře věnující se tajné konstrukci a stavbě kosmických lodí, tak pomalu v každé se dozvíme, že je ještě před námi mnoho neobjasněných fyzikálních dějů, které jsou nutné pro zvládnutí výroby bezpečné pozemské kosmické lodi. Ono není vůbec jednoduché při současné pozemské technice, okopírovat havarovanou mimozemskou kosmickou loď, natož ji podle vzoru sestrojit a uvést do provozuschopného stavu. Například jedna z těchto knih, která popisuje i tato úskalí výzkumu mimozemských technologii se jmenuje Den po Roswellu, svědectví plukovníka Philipa J. Corso, která byla vydána v ČR v roce 2015 a další kniha zabývající se tajnými vládními agenturami USA při vývoji mimozemských technologii a jejich financováním se jmenuje Tajné projekty UFO, kterou napsal Michael E. Salla, Ph. D. v roce 2009 a pro českou veřejnost ji nechala vydat v roce 2012 exopolitika Praha.
Jak již jsem dříve uvedl, s těmi počty různých skupin pozemských kosmických lodí jakéhokoliv typu bych byl velmi opatrný a nepřeháněl bych. Že ale tyto pozemské kosmické lodě pozemšťané mají a létají s nimi ve Sluneční soustavě je pravdou.